Projektem Potenciál migrace reagujeme na jednu z nejpalčivějších otázek (nejen) 21. století – na migraci a témata s ní spojená. Naším cílem je poukázat na skutečnost, že migrace nepřináší pouze nutnost humanitární pomoci nebo bezpečnostní riziko, ale umožňuje také vzájemné obohacení příchozích a společnosti, která je přijímá.
Zaměřili jsme se především na emigraci z někdejšího carského Ruska, tedy z území dnešního Ruska, ale také z Ukrajiny, Běloruska a dalších míst. Sledovali jsme osudy mužů a žen, kteří opustili Rusko v důsledku občanské války a bolševické revoluce v roce 1917 a svým přínosem v oblasti vědy a kultury spoluutvářeli evropské dějiny.
Zvláštní pozornost jsme věnovali situaci emigrantů v Československu ve dvacátých letech minulého století, kdy vláda vyhlásila tzv. Ruskou pomocnou akci, v rámci níž pozvala intelektuály a studenty z řad uprchlíků a nabídla jim možnost pokračovat ve studiu či vědecké a kulturní činnosti. Tehdejší „československou cestu“, tedy aktivní podporu vybraných emigrantů, vnímáme jako důkaz toho, že otevřený přístup k otázce migrace je možný a vede ke kulturnímu, vědeckému a společenskému obohacení.
V roce 2020 se projekt v důsledku pandemie covid-19 rozšířil o téma uzavíraní hranic a karanténních opatření. Sledovali jsme sanitární opatření, která emigranty v první polovině 20. století zasáhla, i dopad, který tato opatření měla na vědeckou a kulturní činnost vybraných osob.
Značná část projektu je věnována komunikaci vědeckých výstupů široké veřejnosti. Nabízíme dokumentární a animované filmy, knihy, záznamy veřejných přednášek, panelovou výstavu k zapůjčení i výukový programem pro střední školy. Zmíněnými výstupy chceme přispět do debaty o fenoménu migrace v moderních dějinách.
Zuzana Urbanová, Michaela Kolářová, Berta Skalíková, Paulína Horváthová, Kateřina Jůzlová, Ivana Rapoš Božič, Jan Krotký, Helena Konečná
TL02000495-V8
TL02000495-V1
Celý film bude k zhlédnutí od 1. ledna 2024.
TL02000495-V18
Promítání filmu: 30. března 2023, v brněnském kině Scala.
Program se zaměřuje na období první republiky a na otázku přijímání uprchlíků z bývalého carského Ruska. Ústředním bodem programu je práce s dobovými novinovými články, které se (pozitivně i negativně) vyjadřují o emigrantech. Program nepřímo otevírá v současné době velmi citlivé téma emigrace, záměrem však není debatovat o aktuální situaci, ale odkrývat (opakující se) způsoby zpracování tématu ve veřejném prostoru. Program je naplánován na tři vyučovací hodiny. Hlavními body programu jsou: 1. promítání dokumentární filmu Uprchlíci a Československo v letech 1918–1948. Ruská pomocná akce (25 min); 2. hra s časovou osou a kartičkami představujícími klíčové historické události; 3. shrnutí informací obsažených ve hře; 4. ukázka, jak kriticky číst text na příkladu vybraného novinového článku; 5. práce s dobovými články ve dvojicích a ve skupině; 6. společná debata nad texty; 7. zpětná vazba.
Materiály ke stažení
Ivan Foletti, Karolina Foletti & Adrien Palladino
TL02000495-V17
překlad Lucie Dlouhá & Karolina Foletti
TL02000495-V19
Budoucí básnířka, čtrnáctiletá Irina Knorring opustila Ruskou říši v listopadu 1920 na jedné z 126 lodí, které odvážely zbytky Bílé armády z Krymu. Psaní deníku jí bylo útěchou a radostí na složité cestě do exilu. I přes těžkosti, které popisuje, nejsou však její zápisky drásavé. Působí prostě a bezprostředně, jako rozprávění s blízkým člověkem. Dnes její deník představuje nejen osobní příběh mladé dívky z Charkova, ale nabízí též bezprostřední vhled do doby minulé a nastavuje zrcadlo době naší.
Irène Némirovsky
* Kniha vyšla s finanční podporou Státního fondu kultury České republiky, úvod napsán za podpory TA ČR
V krátkém, čechovovsky laděném románu Podzimní mouchy autorka vykresluje úpadek ruské rodiny Karinových, které se ve vřavě revoluce zhroutí svět. Karinovi prchající před bolševiky se uchýlí do Francie a v rodinném sídle ponechají jen starou věrnou chůvu Taťánu Ivanovnu. Nakonec se i ona vydává v jejich stopách a opouští domov, který bolševický režim nadobro zničil. Irène Némirovsky vypráví s citem a bez přehnaného patosu příběh o lidech, kteří zažívají konec jedné éry a bolest ze ztráty domova i těch, které tolik milovali. Stárnoucí chůva je ochránkyní vzpomínek na staré Rusko, které v emigraci slábnou a rozpouští se v neustálých starostech o živobytí. S její smrtí odchází i starý svět. Ačkoliv se z hrdinů ve chvílích beznaděje stávají malátné a unavené podzimní mouchy, které […] vyčerpaně a podrážděně poletují, narážejí do oken a táhnou za sebou polomrtvá křídla“, nakonec i oni docházejí k trpkému smíření s novou každodenností. Rozsah knihy připomíná, že silného účinku lze dosáhnout i nemnoha slovy. Jediné, co se dá románu totiž vytknout, je, že ho přečtete tak rychle. Nejspíš na jeden zátah.
TL02000495-V14
Panelová výstava věnovaná ruským emigrantům z carského Ruska zahrnuje patnáct informačních panelů a je rozdělena do tří tematických okruhů: první okruh se zaměřuje na tzv. Ruskou pomocnou akci a postoj československé vlády a společnosti k ruským emigrantům. Druhý okruh představuje život studentů ruského gymnázia v Moravské Třebové. Třetí okruh je věnován příběhům konkrétních osob: básnířce Irině Knorring, spisovatelce Irène Némirovsky a publicistce Hélène Iswolsky.
Panelovou výstavu rádi zdarma zapůjčíme středním školám a kulturním institucím. V případě zájmu nás prosím kontaktujte na adrese anna.kelblova@phil.muni.cz. Do předmětu emailu zadejte „Panelová výstava – zapůjčení“.
Pro detailní zobrazení panelů (pro čtení) klikněte ZDE
TL02000495-V20
Přednáška se zaměřila na způsob, jímž se lékařská péče a karanténní opatření stávají v dobách pandemie nástrojem politické kontroly a exkluze. Na příkladu osudů meziválečných emigrantů ukázala, nakolik medikalizaci společnosti není možné vnímat pouze jako ochranu veřejného zdraví. Krátký animovaný film následně představil osud ruského historika umění Nikodima Pavloviče Kondakova, který v počátku dvacátých let emigroval do Československa.
Krátce po vzniku Československa se Karel Kramář a T. G. Masaryk rozhodují i za nestabilní ekonomické a politické situace pro neuvěřitelný krok: otevírají hranice ruským studentům a intelektuálům prchajícím před hrůzami bolševické revoluce. Díky této velkorysé akci se prvorepublikové Československo stává útočištěm skutečných elit ruského národa – mezi nimi i předních světových byzantologů. Ačkoli pro mnohé z nich bylo Československo nakonec jen „přestupnou stanicí“, Praha se nakrátko stala hlavním městem byzantských studií, které získalo široký věhlas v mezinárodních akademických kruzích.
TL02000495-V21
Debata proběhla v rámci festivalu Knihex v prosinci 2022. Ivan Foletti představil publiku knihu Potenciál migrace. Hranice, karantény a osudy meziválečných uprchlíků a otevřel otázky dopadu uzavírání hranic a karanténních opatření v meziválečném období.
TL02000495-V14
Program Potenciál migrace. Osudy meziválečných uprchlíků se uskutečnil 30. listopadu 2022 v univerzitním kině Scala. Diváci shlédli dokumentární film Uprchlíci a Československo v letech 1918–1948. Ruská pomocná akce a animované filmy Exil a Naděje. Zazněla poezie ruské emigrantky Iriny Knorring. Příchozí se mohli seznámit s knihami, které vznikly v rámci projektu a prohlédnout si část panelové výstavy.
Další promítání se uskuteční 30. března 2023, v kině Scala. Na programu jsou mj. dokumentární film Naděje za mořem. Konstantinopol, uprchlíci a karantény v letech 1917–1922 a animované filmy Exil, Naděje a Návrat.
Copyright 2018–2023 Centrum raně středověkých studií. Všechna práva vyhrazena.