Vážení přátelé a kolegové,

rádi bychom vás jménem Centra raně středověkých studií při Semináři dějin umění FF MU pozvali na přednáškový cyklus Islam and Image: Beyond the Bilderverbot, který povede prof. Finbarr Barry Flood. Kurz se bude konat od 13. do 17. května v knihovně Hanse Beltinga, a to vždy od 10 do 12 hodin a od 13 do 15 hodin. Kurz proběhne v angličtině a je otevřen studentům všech oborů.

Cílem kurzu je zamyslet se nad paradoxy spojenými s používáním figurativního a nefigurativního umění od pozdní antiky až do součastnosti. Studenti se seznámí s různými postoji k obrazům v islámském světě a zaměří se na to, jak vznikala obecná představa o zamítavém postoji islámu k obrazům.

Vycházejíce z hojných publikací posledních let o nefigurativním umění a ikonoklasmu obecně se studenti zaměří též na téma ontologického statutu obrazů, jejich funkce ve společnosti a materiální (ne)stability.

Zájemce z řad veřejnosti bychom rádi pozvali na přednášku prof. Flooda v rámci cyklu Středověc Jinax s názvem From Trace to Print: Histories of an Islamic Image Relic, která se bude konat 30. května v 19 hodin v knihovně Hanse Beltinga.

Těšíme se na setkání s vámi!

* * *

Vnímání islámského umění jako nefigurativního je dlouhodobým a všudypřítomným jevem. Myšlenka, že islám i judaismus odmítají figurativní zobrazování, byla „kanonizována“ již v devatenáctém století v Německu použitím termínu Bilderverbot (doslova „zákaz obrazu“), který označuje antipatii k tvorbě obrazu jako takového. Tato předpokládaná antipatie k figurativnímu umění v rámci islámského světa je často považována za výchozí bod pro utváření charakteristických uměleckých forem islámského umění, jako je kaligrafie, geometrie a florální ornament. Dalším obecně přijímaným předpokladem je, že zmíněná antipatie stojí za historickými projevy tzv. ikonoborectví, které trvají až dodnes.

Avšak historické materiální a textové důkazy z islámského prostředí myšlenku všeobecného zákazu tvorby a užívaní určitých typů obrazů nepodporují. I zprávy nemuslimských autorů, kteří se zabývali vztahem muslimů k obrazům, obsahují nápadné nesrovnalosti a paradoxy – v různých obdobích totiž muslimy popisují zároveň jako ikonoborce i modláře.