vedoucí Centra

prof. Ivan Foletti, docteur ès Lettres

Profesor na Semináři dějin umění
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Vedoucí Centra raně středověkých studií a Knihovny Hanse Beltinga
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Ivan Foletti je historik umění specializující se na studium historiografie umění Byzance a na studium umění Milána, Říma a Konstantinopole v období pozdní antiky a raného středověku – přesněji řečeno, na studium raně křesťanských památek z liturgického a rituálního hlediska. Vedle toho se zajímá o využití sociálních a antropologických přístupů k výzkumu dopadu období migrací na vývoj umění v oblasti Středomoří. Ivan získal svůj magisterský a doktorský titul v oboru dějiny umění na Université de Lausanne ve Švýcarsku, habilitován byl v témže oboru na Masarykově univerzitě. Ivan působí jako profesor v oboru dějiny umění na Masarykově univerzitě, kde rovněž vyučuje kurzy středověkého umění (Byzanc, Západ a Islám). Je vedoucím Centra raně středověkých studií a Knihovny Hanse Beltinga, a rovněž vedoucím redaktorem časopisu Convivium. Exchanges and Interactions in the Arts of Medieval Europe, Byzantium, and Mediterranean (Brno, Lausanne, Praha 2014–). Ivan je dále vedoucím editorem tří publikačních sérií: Studia Artium Mediaevalium Brunensia (Řím 2013–), Parva Convivia (Brno 2016–) and Convivia (Brno, Řím 2017–). Jako profesor přednášel na univerzitách ve Fribourgu, Lausanne, Neopoli, Padově, Poitiers, Praze a Benátkách, a jako výzkumný pracovník působil v Max-Planck-Institut für Kunstgeschichte – Bibliotheca Hertziana, v Římě a rovněž v Zentrum für Literatur- und Kulturforschung in Berlin. V letech 2013–2017 řídil Ivan projekt podpořený švýcarským národním fondem Ambizione, s názvem “Les morts et leurs corps comme lieu d’éthno-agrégation et de contacte: la cas d’Ambroise, de Gervais et de Protais au haut Moyen Âge,” zkoumající interakci mezi objekty, relikviemi a migranty v Milánu a Lombardii mezi 4. a 10. stoletím. V rámci výuky na FF MU vedl v jarním semestru 2017 experimentální výzkumný projekt “Stěhovaví historici umění.” V současné době je Ivan vedoucím výzkumného projektu podpořeným Grantovou agenturou MU s názvem “Transforming the Spaces and the Minds. Materiality, Performativity and Perception in the Late Antique (4th–6th century) Baptismal Zones” (2017-2019). Ivan publikoval přes 20 vědeckých článků v recenzovaných časopisech, jako např. Arte Lombarda, Convivium, Kunstchronik, Perspective a Zeitschrift für Kunsgeschichte. Je autorem 3 monografií: Da Bisanzio alla Santa Russia, Řím 2011 (přeloženo do angličtiny v roce 2017), napsanou ve spolupráci s Manuelou Gianadrea; Zona Liminare. Il nartece di Santa Sabina, le sue porte e l’iniziazione cristiana, Řím 2015; a připravovaná Oggetti, reliquie e migranti La basilica Ambrosiana e il culto dei suoi santi, a dále editorem 24 sborníků z konferencí a kolektivních monografií.

foletti@phil.muni.cz

Ivan Foletti
zaměstnanci akademické pozice

Alžběta Filipová, M.A., Ph.D.

Výzkumná pracovnice v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Alžběta vystudovala dějiny umění a francouzštinu na Université de Lausanne, kde v roce 2017 získala doktorský titul v cotutelle s Masarykovou univerzitou. Disertační práci s názvem Milan sans frontières, Le culte et la circulation des reliques ambrosiennes,l’art et l’architecture (IVe–VIe siècle) následně vydala jako svou první monografii. V rámci post-doktorského výzkumného projektu From Alexander III to Stalin: the History of Georgian Precious Arts as an Instrument of Marginalization and of Power, financovaného Švýcarským národním fondem, strávila téměř dva roky na Státní univerzitě v Tbilisi. V oučasné době je hlavní řešitelkou projektu v rámci evropského programu Marie Skłodowska Curie Individual Fellowship s názvem Demarginalizing Medieval Georgia: History of Art History between Colonial Perspective and Nationalist Appropriation (1921–1991), který si klade za cíl analyzovat, porovnat a zasadit do souvislostí protichůdné umělecko-historické narativy (ruský, gruzínský a západní), které dodnes utváří náš pohled na umění středověké Gruzie. Jeho cílem je odhalit mechanismy propojující národní a nadnárodní ideologie a politiku s diskurzem o minulosti a v konečném důsledku podnítit diskusi o kulturním dědictví v kontextu intelektuální dekolonizace. Ve svém výzkumu a publikacích se tak Alžběta soustředí jednak na umění a kulturu pozdní antiky a raného středověku ve středomořských a východokřesťanských zemích. Zabývá se především otázkami kultu relikvií, poutnictví a šíření ikonografických a architektonických modelů. Na druhé straně se dlouhodobě zabývá historiografií dějin umění a vazbami mezi historickými vědami a politikou v Evropě, Rusku a na Kavkaze se zvláštním důrazem na Gruzii.

alzbeta.filipova@gmail.com

Alžběta Filipová

výzkumná pracovnice

Karolina Foletti, M.A.

Výzkumná pracovnice v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Karolina studovala historii, ruský jazyk a literaturu a dějiny umění na univerzitě v Lausanne a dějiny východní Evropy na univerzitě ve Vídni. Magisterské studium zakončila prací The Cathedral of Christ the Savior and Russia’s Self-Perception. V rámci doktorského výzkumu se zaměřuje na ruskou meziválečnou emigraci v Evropě. V Centru raně středověkých studií pracuje jako redaktorka časopisu Convivium. Exchanges and Interactions in the Arts of Medieval Europe, Byzantium, and Mediterranean (Brno, Lausanne, Praha 2014– ). V roce 2017 se zúčastnila experimentálního projektu Stěhovaví historici umění. Je též spoluřešitelkou projektu TAČR: Potenciál migrace. Přínos (nejen) ruských emigrantů meziválečné Evropě.

karolina.foletti@gmail.com

Karolina Foletti

výzkumná pracovnice

Mgr. Zuzana Frantová, Ph.D.

Výzkumná pracovnice v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Zuzana studovala historii umění na Filozofické fakultě MU, kde v roce 2017 získala doktorský titul se závěrečnou prací Ravenna: Sedes Imperii (402–476). Artistic Trajectories in the Late Antique Mediterranean, která byla vedena ve spolupráci s Université de Lausanne ve Švýcarsku. Od roku 2013 pracuje Zuzana jako výkonný redaktor časopisu Convivium. Exchanges and Interactions in the Arts of Medieval Europe, Byzantium, and Mediterranean (Brno, Lausanne, Praha 2014– ) a vyučuje předměty týkající se středověkého umění na Semináři dějin umění FF MU.

zuzana.frantova@mail.muni.cz

Zuzana Frantová

odborná asistentka

doc. Mgr. et Mgr. Markéta Kulhánková, Ph.D.

Výzkumná pracovnice v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Markéta je docentkou klasické filologie se specializací na byzantskou literaturu. Od roku 2007 působila na Ústavu klasických studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde vyučovala byzantskou a raně novořeckou literaturu, teorii literatury a novořecký jazyk a kulturu. Od roku 2022 se v Centru raně středověkých studií podílí na projektech týkajících se Byzance a byzantské kultury. Zároveň působí ve Slovanském ústavu Akademie věd ČR. Jejím hlavním výzkumným zájmem je byzantská narativní literatura, jak v próze, tak ve verších. Vydala monografii předkládající naratologickou analýzu byzantských vyprávění prospěšných pro duši (Das gottgefällige Abenteuer, 2015), v současné době připravuje knižní naratologický komentář ke byzantské epické básni Digenis Akritis (verze G). Věnuje se také recepci Byzance v moderní kultuře a byzantskou a novořeckou literaturu překládá do češtiny.

mkulhanko@phil.muni.cz

Markéta Kulhánková

výzkumná pracovnice

Panagiotis Manafis, M. A., Ph.D.

Výzkumný pracovník v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Panagiotis vystudoval řeckou filologii (bakalářské studium) a byzantskou filologii (magisterské studium) na univerzitě v Soluni a doktorský titul získal v Gentu. Mezi lety 2018 a 2021 působil jako výzkumník na Katedře teologie a náboženství na univerzitě v Birmignhamu. Vyučoval na univerzitách v Gentu (Belgie), Birminghamu (Velká Británie) a Patrasu (Řecko). Centrem jeho výzkumného zájmu je byzantská literatura středního období, a především rukopisná tradice textů.

248061@mail.muni.cz

Panagiotis Manafis

výzkumný pracovník

Ilaria Molteni, M.A., PhD

Výzkumná pracovnice v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Ilaria je historička umění se specializací na pozdně středověkou sekulární kulturu. Doktorské studium absolvovala na univerzitě v Lausanne, její disertační práce s názvem I romanzi arturiani in Italia: tradizioni narrative, strategie delle immagini, geografia artistica vyšla v roce 2020 v Římě. V rámci programu na podporu mobility post-doc výzkumníků Švýcarské národní vědecké nadace absolvovala výzkumné pobyty ve Florencii (Fondazione Ezio Franceschini), Římě (Bibliotheca Hertziana – Max-Planck-Institut für Kunstgeschichte) a Miláně (Università Cattolica del Sacro Cuore). Její výzkum se zaměřuje na dvorské umění severní Itálie, ilustrace artušovské a antické literatury a na vztah mezi textem a obrazem.

248301@mail.muni.cz

Ilaria Molteni

výzkumná pracovnice

doc. Paolo Divizia, Dottore di Ricerca

Výzkumný pracovník v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Paolo je docentem italské filologie a dějin italské literatury a jazyka. Studoval na univerzitách v Turíně (Mgr. 2001) a Parmě (Ph.D. 2005). Je specialistou na středověké italské vernakulární rukopisy, kterým věnoval své stěžejní práce, v nichž přináší konkrétní případové studie, ale i komplexní teoretickou reflexi. V posledních letech se začal věnovat také starým tiskům a textům v dalších románských jazycích, jako je francouzština, katalánština a kastilština. Publikoval v nejprestižnějších časopisech v oboru a aktuálně je členem řešitelského týmu GAČR projektu dr. Ilarie Molteni, věnovanému Benátkám 14. století.

paolodivizia@phil.muni.cz

Paolo Divizia

výzkumný pracovník

Adrien Palladino, M.A., Ph.D.

Postdoktorandský výzkumný pracovník Semináře dějin umění
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Centrum raně středověkých studií
Po studiu na univerzitách v Lausanne, Fribourgu a Brně působí Adrien Palladino v současné době jako postdoktorandský výzkumný pracovník v Centru raně středověkých studií, jehož součástí je již od roku 2014. Mezi jeho zájmy patří historiografie, teorie obrazu i nové přístupy ve studiu materiální kultury pozdní antiky a středověku. Ve svém výzkumu se zaměřuje na jedné straně na pochopení vzniku nových médií a technologií v kultovní praxi v pozdní antice a raném středověku; na straně druhé na historii dějin umění a využití (či zneužití) této disciplíny jako politického nástroje od šestnáctého do dvacátého prvního století. Během doktorského studia se věnoval skříňkám s křesťanskými obrazy z oblasti západního Středomoří, datovaným do období mezi čtvrtým a šestým stoletím. Jeho záměrem bylo přehodnotit postavení těchto artefaktů – nejen výhradně relikviářů – ve stávajícím historiografickém, historickém i uměleckohistorickém diskurzu. Ve své doktorské dizertaci se tak zabýval otázkou jejich původního použití, jejich mentálního, vizuálního i rituálního působení a obecně rolí, kterou sdílená kultura objektů hrála v pozdně antické společnosti. Mimoto v současné době dokončuje projekt financovaný Grantovou agenturou České republiky (GAČR) věnovaný dlouhodobém dopadu ruské emigrace na dějiny umění, se zvláštním zaměřením na Seminarium Kondakovianum a postavu André Grabara. Hlavním výsledkem tohoto projektu je kromě dvou krátkých knih, řady článků a konferencí také monografie s názvem Byzantium or Democracy? Kondakovovo dědictví v emigraci: Institutum Kondakovianum a André Grabar, 1925–1952 (2020).

palladino.adrien@gmail.com

Adrien Palladino

odborný asistent

Seraina Renz, Dr. phil.

Výzkumná pracovnice v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Seraina se ve svém výzkumu věnuje umění střední Evropy ve 20. století. Zabývá se dějinami a teorií modernistického sochařství a veřejných památníků a také performancí a konceptuálním uměním 60. a 70. let. Mimoto zkoumá také nadnárodní umělecké výměny mezi studenoválečnými bloky. O nadnárodní perspektivu se opírá i projekt, který řeší v Centru raně středověkých studií. Projekt nese název „Slavophile Art: The Reception of Medieval Art in Monuments for a New Slavic Identity“ a analyzuje přivlastňování a využívání románských a byzantských uměleckých forem pro národní účely ve dvou nově vzniklých státech – v Československu a v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Zaměření na tyto země umožňuje pochopit, jak umělecké a estetické strategie, které měly podporovat národní narativ, ve skutečnosti uplatňovaly transkulturní strategie. V centru projektu stojí sochy, veřejné památníky a užité umění v kontextu architektury první poloviny 20. století. Před nástupem na Masarykovu univerzitu Seraina působila jako postdoc výzkumník v Bibliotheca Hertziana – Max Planck Institut für Kunstgeschichte v Římě. Předtím působila také na univerzitě a ETH v Curychu. V roce 2015 získala na univerzitě v Curychu doktorát a výsledná monografie Kunst als Entscheidung: Performance- und Konzeptkunst der 1970er Jahre am Studentischen Kulturzentrum in Belgrad vyšla v roce 2018. Její texty se objevily v časopisech Kritische Berichte, figurationen, 21. Inquiries into Art, History, and the Visual, Kunstbulletin nebo Art Margins. Její výzkum byl podpořen i několika významnými granty, mimo jiné Grantovou agenturou Masarykovy univerzity (GAMU) a Švýcarskou národní nadací pro vědu (SNSF).

seraina.renz@phil.muni.cz

Seraina Renz

výzkumná pracovnice

Valeria Russo, PhD

Výzkumná pracovnice v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Valeria je badatelka specializující se na románské jazyky a literaturu. V roce 2020 získala doktorský titul z románské filologie na Università degli Studi di Padova a Sorbonne Université. Ve své disertační práci zkoumala stylistické a materiální aspekty vývoje středověkých francouzských a okcitánských lyrických tradic a dvorských vyprávění. Vyučovala na univerzitách ve Versailles Saint-Quentin, Lorraine a Lille a v současnosti přednáší na Université Paris Cité a na Ústavu románských jazyků a literatur FF MU. K hlavním oblastem jejího výzkumu patří recepce antiky a dynamika vzniku a vývoje vernakulární literatury.

250433@mail.muni.cz

Valeria Russo

výzkumná pracovnice

Alberto Virdis, M.A., Ph.D.

Výzkumný pracovník v Centru raně středověkých studií a na MSCA-CZ
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Alberto vystudoval literaturu a dějiny umění na Filozofické fakultě v italském Cagliari, svůj magisterský titul získal na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru a na univerzitě v Parmě poté specializaci v oboru středověkých dějin umění. Doktorské studium absolvoval na univerzitě v Cagliari. Ve své dizertaci s názvem The Role of Colour in the 12th and 13th Centuries. Theories and Applications in the Art of Stained Glass (1100–1250), která bude brzy publikována, se zaměřuje na roli barev ve středověké kultuře, a to skrze analýzu středověké teorie estetiky, pojednání o optice, encyklopedických prací, uměleckých příruček a studium teologických textů v kombinaci s výrobou vitráží, která se rozvíjela mezi lety 1100 až 1250. V současné době působí Alberto jako postdoc výzkumný pracovník v Centru raně středověkých studií v rámci programu MSCA, podporovaného MŠMT. Jeho projekt nese název Visble God a jeho cílem je zkoumat prostřednictvím latinských překladů a komentářů spojitosti mezi teoriemi Pseudo-Dionýsia Areopagity (5.–6. století) a vývojem produkce vitráží na středověkém západě, které vznikaly mezi 9. a 13. stoletím jako nástroje pro povznesení duší věřících k Bohu za účelem „stvoření“ viditelného Boha skrze formy smyslového světa. Mezi jeho badatelské zájmy patří jak umění středověké Sardinie, vnímané v širším kontextu kulturních výměn Středomoří, tak i zájem o status posvátných obrazů a tzv. achiropitav v raně novověkém Španělsku mezi judaismem a křesťanstvím, a v neposlední řadě i role barev ve středověké estetice a umělecké produkci. Alberto vydal mnoho článků v recenzovaných časopisech a podílel se na řadě kolektivních publikací. Je autorem dvou monografií, Gli affreschi di Galtellì. Iconografia, stile e committenza di un ciclo pittorico romanico in Sardegna (Cagliari, 2011) a San Nicola di Trullas. Gli affreschi. Intersezioni Mediterranee nella Sardegna del XIII secolo, vydané v roce 2014 s předmluvou od Herberta L. Kesslera. Jako autor a spolueditor vydal ve spolupráci s Lucou Vargiu monografii s názvem Esperienze e interpretazioni della morte tra Medioevo e Rinascimento (2020).

245765@mail.muni.cz

Alberto Virdis

výzkumný pracovník

zaměstnanci neakademické pozice

Mgr. Gajanè Achverdjan

Video specialistka v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Gajanè je magisterskou studentkou Semináři dějin umění na Masarykově univerzitě v Brně. V současné době píše pod vedením prof. Ivana Folettiho diplomovou práci nazvanou „Minor Objects? Combs, the Hidden Tresaures of Late Antiquity 300–600 AD“, který bude pojednávat o pozdně antických hřebenech, jejich liminární podstatě a možném rituálním využívání ve funerálních a křestních prostorách v křesťanském pozdně antickém světě. V roce 2019 vyhrála s projektem své diplomové práce roční grant Masarykovy univerzity určený pro vynikající studenty a jejich závěrečné texty. Vztah pozdně antických prostorů a obrazů již zkoumala ve své bakalářské práci o dekorativním prostoru kaple sv. Aquilina v Miláně, kterou v roce 2020 také ocenil děkan Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Od roku 2018 začala pomáhat v Centru raně středověkých studií, nejdříve s rozličnými úkoly, následně však našla své místo v Centru a ujala se organizace a propagace StředověCu JinaX – přednáškového cyklu pro širokou veřejnost. Současně je také stala součástí všech propagačních akcí Centra raně středověkých studií a veřejných prezentací publikací Centra. Od roku 2020 je součástí i grafického týmu Centra a spolupracuje na projektu TAČR, Potenciál migrace. Přínos (nejen) ruských emigrantů meziválečné Evropě (dnes). Od počátku navázání své spolupráce s Centrem je velmi ráda, že může být součástí kolektivní a smysluplné práce, která rozvíjí transdisciplinární skupinový výzkum dějin umění a objevuje nové možnosti oboru.

gajane.achverdjanova@gmail.com

Gajanè Achverdjan

video specialistka

Mgr. et Mgr. Libuše Bělunková

Novinářka v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Libuše studovala teorii a dějiny divadla, filmu a literatury (se specializací na literární vědu) na Univerzitě Palackého v Olomouci a rusistiku na Karlově univerzitě v Praze. Učila literaturu na pražském gymnáziu Menzy, pracovala jako redaktorka v Literárních novinách a s kolegy a kolegyněmi založila kulturní časopis A2, kde byla prvních sedm let šéfredaktorkou. Jako redaktorka či editorka působila mj. ve streetpaperu Nový prostor nebo v Českém rozhlase 7. Redigovala a lektorovala knihy (Ústav pro českou literaturu AV ČR, Akropolis, G+G, Paseka, Větrné mlýny, Baobab, LePress), věnovala se literární publicistice; knižně vyšly její překlady básní Semjona Chanina (Nezvládnuté pohyby) a Sergeje Timofejeva (in: 15x Poezie Lotyšško). Dva roky se jako zaměstnankyně Charity Praha-Holešovice starala v terénu o seniorky a seniory. V Centru raně středověkých studií nyní pracuje jako redaktorka časopisu Re:vize.

252962@mail.muni.cz

Libuše Bělunková

novinářka

Mgr. Natália Gachallová, Ph.D.

Administrátorka projektů a koordinátorka redakční práce v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Natália vystudovala obory Latinský jazyk a literatura a Anglický jazyk a literatura na Masarykově univerzitě v Brně. Tamtéž absolvovala i doktorské studium v oboru Klasická filologie, které zakončila prací o tzv. druhé sofistice a jejím vlivu na elitní literárně-rétorickou tvorbu s důrazem na integraci a splývání řecko-římského intelektuálního diskurzu. Jako klasická filoložka se zajímá o řecko-římskou prozaickou a rétorickou produkci 2.–3. století n.l. V Centru raně středověkých studií působí Natália jako administrátorka projektové činnosti a koordinátorka redakčních prací. Do její agendy spadá taky organizace dalších aktivit Centra jako jsou konference, kulaté stoly, veřejné přednášky nebo hostování zahraničních pracovníků. Své filologické vzdělání uplatňuje v rámci různých výzkumných aktivit Centra, které vyžadují práci s latinskými prameny.

natalia.gachallova@phil.muni.cz

Natália Gachallová

administrátorka a koordinátorka

Bc. Marie Hvozdecká

PR a knižní distribuce v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Marie studovala etnologii na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Během studia se stala zakládající členkou Etnologického spolku, v rámci kterého uspořádala několik úspěšných kulturně-vzdělávacích akcí. Kultura se stala její vášní a kromě dramaturgie koncertů a psaní recenzí je od roku 2019 externí redaktorkou folklorních pořadů Českého rozhlasu. Do Centra nastoupila v roce 2023 na pozici PR. Stará se o propagaci jednotlivých akcí a vydávaných publikací. Komunikuje se členy Spolku přátel a k tomu dělá spoustu další věcí, které jsou zrovna potřeba. Od chvíle, kdy se začala o aktivity Centra raně středověkých studií zajímat, je nadšená z interdisciplinarity a aktivního objevování nových možností akademické práce.

marie.hvozdecka@phil.muni.cz

Marie Hvozdecká

PR a knižní distribuce

Mgr. Míla Janišová

Novinářka v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Po studiu francouzské filologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze několik let vyučovala francouzštinu, tlumočila a překládala. V letech 2012 až 2015 zastávala pozici mediální koordinátorky mezinárodní humanitární a zdravotnické organizace Lékaři bez hranic, jako konzultantka pro média se zúčastnila mise v Iráku. Od roku 2017 působí na Filozofické fakultě UK jako vyučující frankofonních literatur a kultur s důrazem na země Maghrebu, kterým se věnuje i ve svém výzkumu. V publikační a badatelské činnosti se zaměřuje na podoby vyprávění o sobě autorů tvořících na švu kultur, ať už toto jejich rozkročení vychází z postkoloniální situace či z (ne)dobrovolného exilu. Dále se zamýšlí nad propojením vizuality a slova, formami reprezentace, učaroval jí islámský ornament a jeho význam ve výtvarném umění i v literatuře. Absolvovala několik výzkumných pobytů v Paříži, Maroku a Tunisku. V letech 2020–2022 se podílela na řešení projektu Centrum a periferie: proměny postkoloniální situace v románských literaturách Ameriky, Afriky a Evropy. V Centru raně středověkých studií působí v rámci projektu Připraveni na budoucnost: porozumění dlouhodobé odolnosti lidské kultury jako redaktorka časopisu. Těší ji jakákoli forma práce s lidmi a slovy, obé s radostí propojuje, teoreticky i prakticky se vyžívá v komunikaci. Dál také překládá z francouzštiny, píše o frankofonních literaturách, připravuje rozhovory se zajímavými autory a rediguje knihy i kratší texty.

245950@mail.muni.cz

Míla Janišová

novinářka

Mgr. Anna Kelblová

Animátorka a grafička v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Mgr. Anna Kelblová pracuje v Centru raně středověkých studií jako grafička, komunikátorka vědy a audiovizuální specialistka. Anna vede grafický tým Centra, obstarává sazbu knih, úpravu fotografií, tvorbu plakátů a jiných propagačních materiálů. Vedle toho se podílí na tvorbě dokumentárních a animovaných filmů z produkce Centra, jejichž produkce se v posledních letech postupně rozrůstá. Anna vystudovala dějiny umění na Masarykově univerzitě a během svého studia se zajímala o pozdní antiku. Studium však ukončila diplomovou prací o francouzském kostele Notre-Dame-du-Port v Clermont-Ferrand, v které se zaměřila na pohyb středověkého návštěvníka v interiéru tohoto mariánského kostela. Anna s Centrem spolupracovala již během svých studií a mezi její první grafické počiny v rámci této spolupráce patří sazba časopisu Convivium (Brno, Lausanne, Praha 2014–) a grafické řešení knihy Michele Bacciho, The Mystic Cave (2017). V rámci projektu Potenciál migrace. Přínos (nejen) ruských emigrantů meziválečné Evropě spolupracovala na všech animovaných filmech, u kterých se postarala jak o animaci, tak o jejich postprodukci. Vedle animovaných filmů se autorsky taktéž podílela na dokumentárním filmu Uprchlíci a Československo v letech 1918–1948. Ruská pomocná akce. Z nedávných grafických počinů Anny lze vybrat například grafickou úpravu a sazbu knihy „Teorie obrazu v raném středověku“ editovanou Chiarou Bordino (2020) nebo knihu realizovanou v rámci projektu Irène Némirovsky Podzimní mouchy aneb Žena z dávných dob (2022). Z knih v anglickém jazyce lze zmínit The Presence of Images. Hans Belting Interviewed by Ivan Foletti (2023).

annna.kel@gmail.com

Anna Kelblová

animátorka, grafička

Helena Konečná

DTP specialistka a webmaster v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Helena pochází z Brna. Studovala v Ateliéru Obalového a knižního designu na Fakultě umění Ostravské univerzity a dlouhodobě se vzdělává v oblasti informačních technologií. V Centru raně středověkých studií se podílí na sazbě časopisu Convivium. Exchanges and Interactions in the Arts of Medieval Europe, Byzantium, and Mediterranean (Brno, Lausanne, Praha 2014–) a správě webových stránek.

helena.konecna@phil.muni.cz

Helena Konečná

webmaster, DTP specialistka

Mgr. Marie Okáčová, Ph.D.

Administrátorka projektů v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Marie vystudovala obory Latinský jazyk a literatura a Anglický jazyk a literatura na Masarykově univerzitě v Brně. Tamtéž absolvovala i doktorské studium oboru Klasická filologie, které zakončila prací o pozdně antických centonech – citátových mozaikách složených z Vergiliových veršů. Jako klasická filoložka se zaměřuje na různé experimentální formy pozdně antické poezie (zejm. vizuální poezii a centony) a zkoumá možnosti jejich uchopení nástroji (post)moderní literární teorie. V Centru raně středověkých studií Marie působí jako projektová manažerka, do jejíž agendy spadají jak národní, tak i evropská projektová schémata. Své filologické vzdělání uplatňuje v rámci různých výzkumných aktivit Centra, které vyžadují práci s latinskými prameny.

52294@mail.muni.cz

Marie Okáčová

projektová manažerka

MgA. Barbora Satranská

Ilustrátorka a grafička v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Barbora Satranská studovala v ateliéru ilustrace a grafiky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, absolvovala stáž v ateliéru televizní a filmové grafiky tamtéž a v atelieru Georga Barbera na akademii výtvarných umění v Halle. Věnuje se grafice a kresbě. Za své ilustrované reportážní knížky Spořilov a Hospodský, průvodčí, truhlář, cukrářka, farář, vitrážista, řezník, restaurátor a sociální pracovnice získala ceny Muriel za nejlepší studentský komiks v letech 2020 a 2021. Kromě ilustrace se Barbora věnuje také stínovému divadlu a meotarovým projekcím a spolu s Laurou Hédervári tvoří autorské duo Meograf. V Centru raně středověkých studií se Barbora podílí na OP JAK projektu, kde se stará o vizuální stránku časopisu.

247656@mail.muni.cz

Barbora Satranská

ilustrátorka, grafička

Mgr. Kristýna Berta Skalíková

DTP specialistka v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Kristýna žije a pracuje v Brně. V Centru raně středověkých studií má na starost sazbu časopisu Convivium. Exchanges and Interactions in the Arts of Medieval Europe, Byzantium, and Mediterranean (Brno, Lausanne, Praha 2014–). Podílela se zároveň na sazbě řady dalších menších publikací v rámci publikačních aktivit Centra.

bertakm@email.cz

Kristýna Skalíková

grafička, DTP specialistka

Mgr. art. Kristýna Smrčková

Grafička a DTP specialistka v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Kristýna studovala v ateliéru volné grafiky na katedře grafiky a jiných médií na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kde roku 2018 získala magisterský titul. Specializuje se v tradičních grafických technikách a zajímá se zejména o formy hlubotisku a použití alternativních, přístupných materiálů pro tisk. Kristýna se také pohybuje na poli grafického designu a ilustrace, kde svou znalost a zkušenosti prohloubila pobytem v ateliéru pod vedením Maijy Kurševy na Art Academy of Latvia v Rize v podzimním semestru 2018. Od podzimu 2019 začala Kristýna spolupracovat s Centrem raně středověkých studií. Do léta 2021 měla na starost sazbu časopisu Convivium. Exchanges and Interactions in the Arts of Medieval Europe, Byzantium, and Mediterranean (Brno, Lausanne, Praha 2014–). Nyní se věnuje zejména návrhům a sazbě knih. Dále se podílí se na tvorbě krátkých animovaných filmů v rámci projektu Potenciál migrace. Přínos (nejen) ruských emigrantů meziválečné Evropě, který je podpořen Technologickou Agenturou České republiky.

kristynasmrcek@gmail.com

Kristýna Smrčková

grafička, DTP specialistka

Ing. Klára Švejdíková

Asistentka a koordinátorka aktivit Centra raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Klára pochází z Opavy, ale již řadu let žije a pracuje v Brně. Na VŠB-TUO v Ostravě studovala ekonomický obor v nerostných surovinách, avšak její osobní i profesní život propojuje jako společný jmenovatel kultura a umění. V agentuře C.E.M.A., jejím přechozím působišti, se Klára podílela na organizaci hudebních festivalů a po organizační a technické stránce zajišťovala přípravu a posléze realizaci projektu Brno, město hudby. Jako asistentka a koordinátorka aktivit Centra se Klára nyní stará po administrativní i ekonomické stránce o jeho bezproblémový chod. Jakkoli je Klára duchem v kultuře, její původní specializace je fungujícím a vítaným kontrastem v prostředí Centra raně středověkých studií.

svejdikova@phil.muni.cz

Klára Švejdíková

asistentka, koordinátorka aktivit

hosté programu Hanse Beltinga

Thomas Kaffenberger, MA, PhD

Thomas Kaffenberger vystudoval dějiny umění, křesťanskou archeologii, dějiny byzantského umění a srovnávací literaturu na Johannes Gutenberg-Universität v německé Mohuči. V roce 2016 dokončil svou dizertační práci (King’s College London a JGU Mohuč) s názvem Tradition and Identity: The Architecture of Greek Churches in Cyprus (14th to 16th Centuries), která byla v roce 2020 publikována. Mezi lety 2011 a 2013 působil jako pedagog na univerzitách v Mohuči a Heidelbergu a v letech 2015–2021 byl asistentem katedry dějin středověkého umění na univerzitě ve švýcarském Fribourgu. Od roku 2022 je vedoucím vědeckým pracovníkem projektu financovaného SNF, Cultural Interactions in the Medieval Subcaucasian Region: Historiographical and Art-Historical Perspectives. Thomas Kaffenberger přistupuje ke středověké sakrální architektuře v západní Evropě a na Kavkaze se zvláštním zájmem o interakci mezi prostory, obrazy a pozorovateli, jakož i o dynamiku umělecké výměny v oblastech kulturního kontaktu (východní Středomoří, Kavkaz, jižní Itálie). Kromě knihy o řeckých kostelích pozdně středověkého Kypru publikoval řadu dalších článků o kyperské architektuře od pozdní antiky po 16. století. Jeho výzkumy na Kavkaze vyústily ve dva co-editované svazky o středověkém gruzínském umění (s Michelem Bacci a Manuelou Studer (eds.): Cultural Interactions in Medieval Georgia, Wiesbaden 2018; s Manuelou Studer-Karlen a Natalií Chitishvili (eds.): Georgia as a Bridge between Cultures: Dynamics of Artistic Exchange in the Medieval Period (Convivium Supplementum), Turnhout 2021). Předtím spolu s Dominicem E. Delarueem a Christianem Nillem vydal svazek o interakci obrazů a prostoru: Bildräume | Raumbilder. Studien aus dem Grenzbereich von Raum und Bild (Regensburger Studien zur Kunstgeschichte 26), Regensburg 2017. Dále se věnoval architektuře, designu a urbanistickým koncepcím mezi tradicí a inovací v letech 1900–1930 (s Dominicem E. Delarue: Lebensräume gestalten. Heinrich Metzendorf und die Reformarchitektur an der Bergstraße, Worms 2013).

thomas.kaffenberger@unifr.ch

Thomas Kaffenberger

jaro 2022

doc. Stefano D'Ovidio, M.A., Ph.D.

Stefano D’Ovidio získal doktorát v oboru dějin umění na Neapolské univerzitě Federico II (2004), kde působí od roku 2017 jako odborný asistent pro středověké dějiny umění. Svůj post-doktorský výzkum uskutečnil na Warburgově Institutu v Londýně (2005–2007) a následně v Bibliotheca Hertziana v Římě (2015–2017). Přednášel o středověkém umění a architektuře na mnoha akademických institucích (univerzity Vanvitelli a Orientale v Neapoli, Birckbeck College v Londýně, Yale School of Architecture). Ve svém bádání se zabývá produkcí a percepcí středověkého umění v jižní Itálii se specifickým zaměřením na vztah mezi vizuálním uměním a lokální identitou. Jeho publikace zahrnují monografii o středověkém dřevěném sochařství v italském regionu Campania (2013), články o funerálním sochařství 14. století v Neapoli, studie o materialitě, použití a vnímání středověkých artefaktů v jižní Itálii a komentáře k umělecké literatuře 16–17. století. Nyní se věnuje rekonstrukci středověkých kostelů v Neapoli, které byly zničeny nebo přestavěny během raného novověku, přičemž se opírá o textové i vizuální prameny.

stefano.dovidio@unina.it

Stefano D'Ovidio

podzim 2019

Dr. Elisabetta Scirocco

Výzkumnice a věděcká asistentka
Bibliotheca Hertziana – Max-Planck-Institut für Kunstgeschichte, Řím
Elisabetta Scirocco působí jako vědecko-výzkumná asistentka v Bibliotheca Hertziana, Max-Planck-Institut für Kunstgeschichte v Římě. Studovala italskou filologii a dějiny umění na Neapolské univerzitě, kde získala také titul Ph.D. Její disertační práce byla věnována vztahům mezi uměním, liturgií a architekturou na příkladu hlavních středověkých památkách Kampánie. Mimo jiné získala také překladatelský certifikát na Scuola Superiore per Mediatori Linguistici v italské Vicenze a má zkušenosti jako profesionální překladatelka. Během doktorského studia se podílela na výzkumu na Humboldtově univerzitě v Berlíně (2009), poté působila na Max-Planck-Institut für Bildungsforschung (2015) a spolupracovala také na ERC projektu FP7/2007–2013 HistAntArtSI (2013–2014). Mezi lety 2010 a 2015 pracovala v Kunsthistorisches Institut (KHI) ve Florencii, kde iniciovala a koordinovala společně s Gerhardem Wolfem a Carmen Belmonte projekt Storia dell’arte e catastrofi: l’Italia sismica (sta-sis). Podílela se na koncepci a organizaci výstavy Florenz! (Bonn, Kunst- und Ausstellungshalle der Bundesrepublik Deutschland, 21. listopadu 2013 – 9. dubna 2014) a je jedním z kurátorů výstavy Fotografia e Catastrofe (Kunsthistorisches Institut ve Florencii, listopad 2018). Mimoto je Elisabetta spoluzakladatelkou a členkou redakční rady časopisů Convivium. Exchanges and Interactions in the Arts of Medieval Europe, Byzantium, and the Mediterranean (Brno, Lausanne, Praha 2014–) a Confronto. Studi e ricerche di storia dell’arte europea. Jako hostující lektorka přednášela dějiny středověkého umění na Neapolské univerzitě i na Semináři dějin umění Masarykovy univerzity v Brně, kam byla v roce 2019 pozvána také jako host programu Hanse Beltinga. Elisabettin výzkum i publikační činnost se zaměřují zejména na pojetí, estetiku a funkce posvátného prostoru v západním křesťanství od středověku až po druhý vatikánský koncil, a to především v oblasti střední a jižní Itálie; na historiografii, sbírky a restaurování středověkého umění; a v neposlední řadě na kulturním dědictví a přírodní katastrofy jak z historické, tak současné perspektivy.

scirocco@biblhertz.it

Elisabetta Scirocco

jaro 2019

PhDr. Jan Klípa, Ph.D.


Od roku 2017 vědecký pracovník Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, v.v.i. se zaměřením na dějiny středoevropského umění ve 14. a 15. století, problematiku sakrálního umění a na historiografii oboru. V letech 2004 až 2017 pracoval jako kurátor a vědecký tajemník Národní galerie v Praze, kde se podílel mj. na výstavních a publikačních projektech Slezsko: Perla v české koruně, Otevři zahradu rajskou: Benediktini ve střední Evropě 800–1300 či Bez hranic: Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí. Editor a autor řady publikací a článků v odborných periodicích, autor monografie ymago de Praga: Desková malba ve střední Evropě 1400–1430.

jan.klipa@gmail.com

Jan Klípa

prof. dr. Sible de Blaauw

Emeritní profesor raně křesťanského umění a architektury
Filozofická fakulta, Radboud University Nijmegen, Nizozemí
Sible de Blaauw studoval středověkou historii na univerzitě v Groningenu, svůj doktorský titul získal v roce 1987 na univerzitě v Leidenu se závěrečnou prací zkoumající architekturu a liturgii v raně křesťanských bazilikách v Římě. Mezi lety 1994 a 2001 působil jako zástupce ředitele Nizozemského institutu v Římě, od roku 2002 do roku 2016 jako vyučující na Radboud University Nijmegen. Ve svém výzkumu se zaměřuje na interakci mezi architekturou a liturgií, na město Řím ve smyslu palimpsestu křesťanské tradice, a rovněž na historii uchovávání, paměti a recepce raně křesťanských památek. Sible de Blaauw je jedním z redaktorů publikace Reallexikon für Antike und Christentum a členem Akademie der Wissenschaften und der Literatur Mainz. Spolu s Ericem Moormannem působil jako kurátor výstavy Rome, The Dream of the Emperor Constantine (with loans from Roman and Vatican museums) konané od října 2015 do února 2016 v Amsterdamu.

s.deblaauw@let.ru.nl

Sible de Blaauw

podzim 2017

Ph.D. studenti

Ruben Campini, M.A.

Doktorský student na Semináři dějin umění
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Ruben je doktorandem na Katedře dějin umění Masarykovy univerzity v Brně. V roce 2020 získal magisterský titul na Univerzitě Ca‘ Foscari v Benátkách s disertační prací vedenou prof. Ivanem Folettim o vývoji vnímání pozdně antických památek v Ravenně v prvních sedmdesáti letech 19. století. Mezi jeho hlavní badatelské zájmy patří dějiny dějin umění a pozdně antická a raně středověká hmotná kultura se zaměřením na předměty ze slonoviny. Ve svém současném výzkumu se zabývá zvláštní typologií křesťanských slonovinových nádob, známých pod souhrnným označením „pyxidy“, které se vyráběly v okolí Středozemního moře mezi 4. a 7. stoletím. Hlavním cílem studie je identifikovat původní funkci téměř padesáti dochovaných křesťanských předmětů a jejich zařazení do širšího kontextu pozdně antického „globálního“ světa. Ruben se rovněž podílí jako vědecký asistent na mezinárodním projektu Cultural Interaction in the Medieval Subcaucasian Region: Historiographical and Art-Historical Perspective, kde se spolu s kolegyní Annalisou Moraschi zaměřuje na italskou historiografii arménského středověkého dědictví mezi 19. a 20. stoletím. V neposlední řadě spolupracuje také na výkonné redakci časopisu Convivium. Exchanges and Interactions in the Arts of Medieval Europe, Byzantium, and Mediterranean (Brno, Lausanne, Praha 2014–). Členem Centra raně středověkých studií (CEMS) je od roku 2019, kdy zde začal pracovat jako stážista v rámci programu Erasmus+.

ruben.campini@gmail.com

Ruben Campini

Mgr. Klára Doležalová

Doktorská studentka na Semináři dějin umění
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
(ve spolupráci s Helsinskou univerzitou)
Klára je v současné době studentkou doktorského programu na Semináři dějin umění Masarykovy univerzity v Brně. Její magisterská práce, kterou obhájila pod vedením Ivana Folettiho v roce 2019, byla zaměřena na funkci postranních lodí ve vybraných raně křesťanských bazilikách. V rámci svého současného výzkumu se obecně věnuje rituální a sociální hierarchii posvátných prostorů na západě Římské říše mezi čtvrtým a šestým stoletím. Jako výzkumná asistentka je rovněž zapojena do projektu Radical Conversion? Visual Arts, Rituals, Performance and Conversion in Early Christian Initiation. Vedle toho se od listopadu 2017 aktivně podílí na formální úpravě časopisu Convivium. Exchanges and Interactions in the Arts of Medieval Europe, Byzantium, and Mediterranean (Brno, Lausanne, Praha 2014–) a dalších publikací Centra.

dolezalova.klara@gmail.com

Klára Doležalová

Mgr. Jana Gazdagová

Doktorská studentka na Semináři dějin umění
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Jana je v současnosti doktorandskou studentkou na Semináři dějin umění Masarykovy univerzity v Brně a v Salernské univerzitě Università degli Studi di Salerno v Itálii. Po získání bakalářského titulu v roce 2013 na Univerzitě Komenského v Bratislavě (SR) s prací o konceptu vily pro československého intelektuála architekta Dušana Jurkoviče v meziválečném období, se jí magisterské studium přesunulo místem a potažmo i oblastí zájmu do Brna. Tam získala roku 2016 titul s prací o římském kostele San Giovanni a Porta Latina, kde zkoumala na pozadí historických a politických reálií architektonické, dekorační a ideologické proměny tohoto místa kultu sv. Jana Evangelisty. Ve své disertační práci se s interdisciplinárním přesahem věnuje turbulentnímu období Arechisa II druhé poloviny 8. století prostřednictvím klíčového monumentu Longobardie Minor, Santa Sofii v Beneventu. Svou práci píše pod vedením prof. Ivanem Folettim, MA, Docteur ès Lettres z Masarykovy univerzity a Francescou Dell’Acqou, MA, Ph.D. ze Salerné univezity v Itálii. Během svých studií absolvovala Jana několik pracovních stáži na Slovensku (Východoslovenská galerie, Košice), Čechách (Moravská galerie a Moravské zemské muzeum, Brno) i v zahraničí (Bibliotheca Hertziana, Max-Planck-Institut für Kunstgeschichte, Řím, Itálie; Centre d’études supérieures de Civilisation médiéveale, Poitiers, Francie). Krom středověkého zaměření se také zabýva současným uměním, uměním 20. století a kurátorstvím.

janka.gazdagova@gmail.com

Jana Gazdagová

Mgr. Martin Jakubčo

Doktorský student na Semináři dějin umění
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Martin je doktorským studentem na Semináři dějin umění FF MU, kde rovněž získal svůj magisterský titul se závěrečnou prací zkoumající katedru biskupa Maximiána v Ravenně. Ve své doktorské práci se nyní zaměřuje na postavu ruského historika umění a byzantologa, Vladimíra Vlaseviče Ajnalova (1862–1939).

jakubcomartin@gmail.com

Martin Jakubčo

Mgr. Katarína Kravčíková

Doktorská studentka na Semináři dějin umění
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Katarína je doktorandkou na Semináři dějin umění Masarykovy Univerzity v Brně, a od roku 2015 také členkou Centra raně středověkých studií (CRSS). Bakalářský titul získala v roce 2017 za svou práci o vizuální rétorice anikonické výzdoby chrámu Hagia Eirene v Konstantinopoli. Na magisterském stupni, ukončeném v roce 2019, se zameřila na vstupní prostory katedrály v Le Puy-en-Velay. Ve svém současném výzkumu se věnuje pozdně antické a raně křesťanské architektuře Středomoří a oblasti jižního Kavkazu. S důrazem na materialitu, způsob komunikace s divákem a povahu jejich rituálního využití se zaměřuje zejména na stavby a chrámy stojící na centrálním půdorysu a stavby využívané v rámci raně křesťanské křestní a iniciační praxe. Katarína v současnosti spolupracuje na projektu CRSS Radical Conversion? Visual Arts, Rituals, Performance and Conversion in Early Christian Initiation, podílí se na multimediální prezentaci vědeckých výstupů CRSS široké veřejnosti a taktéž spolupracuje na formální úpravě časopisu Convivium. Exchanges and Interactions in the Arts of Medieval Europe, Byzantium, and Mediterranean (Brno, Lausanne, Praha 2014–) a dalších publikací CRSS.

kravcikova.katarina@gmail.com

Katarína Kravčíková

Giada Lattanzio, M.A.

Doktorská studentka na Semináři dějin umění
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Po absolvování bakalářského studia na Milánské univerzitě v oboru kulturního dědictví získala Giada magisterský titul na univerzitě Ca‘ Foscari, kde pod vedením profesora Ivana Folettiho vypracovala diplomovou práci o mauzoleu Silivrikapi v Istanbulu. Výzkum se zaměřoval na funkci a možné zasvěcení stavby konstantinopolskému světci. Studie rovněž analyzovala historický a archeologický kontext, v rámci kterého byla pohřební komora postavena. V roce 2018 během svého magisterského studia byla Giada na stáži v Centru raně středověkých studií. V současné době je studentkou doktorského studia na Masarykově univerzitě a její výzkum se zaměřuje na raně středověké a byzantské umění na Sardinii. Cílem projektu je zkoumat uměleckou produkci ostrova jako výsledek kulturních interakcí, které v té době probíhaly, a přehodnotit dosavadní byzantsko-centrický pohled na tuto lokalitu.

g.lattanzio109@gmail.com

Giada Lattanzio

Annalisa Moraschi, M.A.

Doktorská studentka na Semináři dějin umění
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Annalisa je v současné době doktorandkou na Katedře dějin umění Masarykovy univerzity v Brně a členkou Centra raně středověkých studií. V roce 2020 získala magisterský titul na Univerzitě Ca‘ Foscari v Benátkách, kde pod vedením profesora Ivana Folettiho obhájila diplomovou práci zabývající se vývojem vnímání Ravenny a jejích raně křesťanských památek v letech 1871–1914. V současné době se věnuje výzkumu arménského umění. Její doktorandský projekt zkoumá mecenášství rodiny Vachutianů v arménské oblasti Aragatsotn a je doprovázen důkladnou analýzou složitého politického kontextu i vzájemného vztahu mezi krajinou a architekturou. Annalisa rovněž pracuje jako vědecká asistentka v rámci mezinárodního projektu Cultural Interactions in the Medieval Subcaucasian Region: Historiographical and Art Historical Perspectives, kde spolupracuje s Rubenem Campinim na studii italské historiografie o středověkém dědictví Podkavkazska v 19. a 20. století. Dále je od roku 2019, kdy začala s Centrem spolupracovat jako stážistka (Erasmus+ pro stáže), výkonnou redaktorkou časopisu Convivium. Exchanges and Interactions in the Arts of Medieval Europe, Byzantium, and Mediterranean (Brno, Lausanne, Praha 2014–)

annalisa.moraschi@virgilio.it

Annalisa Moraschi

Nicolas Samaretz

Doktorský student na Semináři dějin umění
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
V roce 2020 Nicolas dokončil magisterské studium dějin umění a ochrany uměleckého dědictví na Katedře filozofie a kulturního dědictví Univerzity Ca‘ Foscari v Benátkách, kde také předtím v roce 2017 získal bakalářský titul. Ve své diplomové práci vedené profesorem Ivanem Folettim se zabýval kostelem svatého Petra v Beaulieu-sur-Dordogne, pocházejícím z 12. století, a jeho spojením s poutními cestami ve středověku. Jeho zájmy v oblasti dějin umění a kultury jsou časově i prostorově rozmanité, přičemž zvláštní pozornost věnuje období starověku a středověku, a to jak v Evropě, tak v oblasti Středomoří a Blízkého východu. K jeho dalším zájmům patří interdisciplinární přístupy k dějinám umění, zejména jejich interakce s antropologií a archeologií. V roce 2018 byl v Brně na stáži v Centru raně středověkých studií a pracoval pro časopis Convivium. Od února 2022 zahájil doktorský projekt pod vedením Ivana Folettiho, který se zabývá oltářním prostorem v pozdně antickém období (4.–7. století) jako místem pro konání křesťanské oběti. Výzkum se zaměřuje na to, jak je skrze hmotnou kulturu vyjádřen význam hlavního křesťanského mystéria. Vzhledem k tomu, že se jedná o transmediální realitu, byly vybrány případové studie z oblasti památkové produkce (konkrétně v Římě a v oblasti severního Jadranu) a liturgického náčiní (s ohledem na poklady z Apeninského poloostrova i z jiných evropských a středomořských regionů).

nicolas.samaretz@outlook.it

Nicolas Samaretz

Mgr. Pavla Tichá

Doktorská studentka na Semináři dějin umění
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Pavla absolvovala dějiny umění na Masarykově univerzitě. Ve své bakalářské práci se zaměřila na pozdně antické Hypogeum na Via Livenza v Římě. Magisterský titul obhájila studií Kostely ve městě, která zkoumala vizuální projevy posvátna kolem roku 1100 v burgundské městské krajině. Dále se účastnila projektu Stěhovaví historici umění, zkoumajícího poutnictví v 11. a 12. století, a Conques in the Global World, zaměřeného na a klášter sv. Fides z historiografického a transregionálního hlediska. Během studia absolvovala studijní a výzkumné pobyty na univerzitách v Římě, Poitiers a New Yorku. V disertaci se zaměřuje na otázku orientalismu v pozdně antickém Římě a související historiografii. Na základě římských kultovních míst a rituálů považovaných za nepůvodní a cizí zkoumá moderní i antické přístupy k těmto kultům (konkrétně kultům Isidy, Krista, Mithry a Velké Matky) v době přerodu, kdy někteří Římané přijímají křesťanství jako součást své římské identity. V CRSS zastávala od roku 2014 různé pozice, které zahrnovaly grafickou tvorbu, organizaci veřejných přednášek a konferencí či redakci odborných publikací.

tich.pav@gmail.com

Pavla Tichá

Mgr. Lenka Vrlíková

Doktorská studentka na Semináři dějin umění
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Lenka je doktorandkou na Semináři dějin umění FF MU, kde také absolvovala své magisterské studium se závěrečnou prací Nebe na zemi. Pseudo-bazilika Debra Maryam na útese Qorqor. Ve své disertační práci interdisciplinární povahy se zaměřuje na dějiny etiopského malířství 13. – 15. století s důrazem na jeho formální a funkční změny v kontextu politických, teologických a sociálních proměn. Pokouší se odkrýt vazby mezi vizuálním uměním a nábožensko-politickými preferencemi etiopských panovníků a objasnit výslednou percepci těchto děl v dobovém diskursu. V letech 2014 a 2017 prováděla Lenka terénní výzkum v Etiopii zaměřený na středověké nástěnné malířství v regionech Tigray a Amhara. Ve stejnou dobu působila také jako výzkumný pracovník na Institute of Ethiopian Studies v Addis Abebě. Mezi její širší výzkumné zájmy patří sbírky mimoevropského umění z křesťanských misií z oblasti západní Afriky a území dnešní Etiopie a vztah etiopského sochařství 20. století k politické propagandě.

L.vrlikova@centrum.cz

Lenka Vrlíková
hostující výzkumníci

Valeria Carta, M.A.

PhD studentka na Katedře literatury, jazyka a kulturního dědictví
Università degli Studi di Cagliari, Itálie
Valeria je studentkou doktorského programu na Katedře literatury, jazyka a kulturního dědictví na univerzitě v Cagliari. Získala bakalářský titul v oboru kulturního dědictví. Magisterský titul obdržela v oboru archeologie a dějin umění na Fakultě humanitních věd na univerzitě v Cagliari, kde obhájila diplomovou práci z dějin středověkého umění věnovanou cisterciácké architektuře na Sardinii pod vedením profesora Andrea Pala. Od roku 2015 spolupracuje s Katedrou středověkých dějin umění jako lektorka. Je také odbornou přísedící v komisi pro zkoušky z dějin středověkého umění na Fakultě humanitních věd na univerzitě v Cagliari. Je členkou ediční rady ABside, Rivista di Storia dell’Arte, mezinárodního akademického časopisu pro dějiny umění univerzity v Cagliari. Výzkum prezentovala na konferencích v Itálii a Velké Británii. Tištěné a digitální publikace odrážejí její hlavní výzkumné zájmy, kterými jsou ikonografie, středověké sochařství a architektura se zvláštním zřetelem na cisterciácký řád. Valeria publikovala články v recenzovaných časopisech, recenze a také příspěvky v kolektivních monografiích. Je autorkou monografie Santa Maria di Corte a Sindia. L’architettura Cistercense in Sardegna (Ghilarza 2019). Na podzim roku 2021 byla na studijním a výzkumném pobytu v Centru raně středověkých studií v Brně. V doktorském výzkumu se zaměřuje zejména na ženské zakázky v Sardinii a ženský umělecký mecenát během středověku.

cartavaleria90@libero.it

Valeria Carta

podzim 2021

Anna Magnago Lampugnani, M.A.

PhD studentka na Institutu dějin umění a obrazu
Humboldt-Universität zu Berlin, Německo
Doktorská výzkumná pracovnice v Bibliotheca Hertziana
Max-Planck-Institut für Kunstgeschichte, Řím, Itálie
Anna Magnago Lampugnani je doktorskou studentkou na Institutu dějin umění a obrazu při Humboldtově univerzitě v Berlíně. Poté, co v roce 2012 absolvovala své bakalářské studium v oboru dějiny umění, mediální studia a literatura na univerzitě v Kostnici se závěrečnou prací o díle Ambrogio Lorenzettise Maestà v Massa Marittima, pokračovala Anna v magisterském studiu dějin umění na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Zde získala v roce 2015 svůj magisterský titul se závěrečnou prací Caravaggio’s Saint Matthew in San Luigi dei Francesi. The subject of inspiration between iconography and theological dogma. Od května 2015 působí Anna jako doktorský výzkumný pracovník v Římě v Bibliotheca Hertziana, kde zpracovává svůj dizertační projekt s názvem Textual and visual conceptions of artistic inspiration in the Italian Art of Early Modern Times. Tento projekt zkoumá proměnu chápání pojmu “inspirace” v rámci teorii umění i umění samotném v průběhu 16. a 17. století.

magnago@biblhertz.it

Anna Magnago Lampugnani

podzim 2017

přidružení členové

Dr. Armin Bergmeier


(Mgr. v oboru dějiny umění na Humboldt University v Berlíně, titul Ph.D. v oboru pozdně antického a byzantského umění na Ludwig-Maxmilian University v Mnichově) je historik umění zabývající se pozdní antikou, Byzancí a středověkým uměním Západu se zaměřením na východní Středozemí a Itálii. Jeho práce zkoumá změny a transformace kultur, otázky přítomnosti uměleckých děl a architektury nebo také dědictví benátského byzantského umění. Během svého doktorského výzkumu strávil rok na Columbian University v New Yorku jako hostující vědecký pracovník. Od roku 2016 je asistujícím profesorem dějin umění na Univerzitě v Lipsku, kde vyučuje pozdní antiku nebo byzantské a raně středověké umění a architekturu. Armin se taktéž podílel na výzkumu na půdě Dumbarton Oaks Research Library, Kunsthistorisches Institute ve Florencii nebo Centro Tedesco v Benátkách. Jeho stipendium bylo podpořeno stejně tak i postgraduálními stipendii z Protestant Academic Scholarship Fund, Minerva Foundation a Fulbright Foundation. V roce 2019 se Armin stane Andrew W. Mellon Foundation postdoktorálním pracovníkem v Centru pro byzantská studia na Bogazici University v Istanbulu. Armin řídil dva konferenční panely, jeden zasvěcen přírodním katastrofám na College Art Association v New Yorku a druhý zabývající se otázkou přítomnosti na IMCS v Kalamazoo. Dále organizoval také dvě mezinárodní konference, jednu v Mnichově (Erzeugung und Zerstörung von Sakralität zwischen Antike und Mittelalter, 2015) a jednu přímo v Lipsku (Picturing the Present: Gegenwart im Bild und Bild in der Gegenwart, 2018). Jeho první kniha nesoucí název Visionserwartungen: Visualisierung und Präsenzerfahrung des Göttlichen in der Spätantike byla publikována nakladatelstvím Reichert press a Armin za ni obdržel Hans-Janssen ocenění od Academy of Arts and Sciences v Göttingenu. Další nedávné příspěvky Armina Bergmeiera se objevily v Journals Millenium, Journal of Late Antiquity a časopisu Gesta.

armin.bergmeier@uni-leipzig.de

Armin Bergmeier

Chiara Bordino, M.A., Ph.D.


Chiara obdržela svůj Ph.D. titul na Tuscia University ve Viterbu v roce 2010. Později získala postgraduální stipendium na téže univerzitě. Podobného ocenění se jí dostalo taktéž na Koç University v Istanbulu, kde působila jako vedoucí spolupracovník ve Výzkumném centru pro anatolskou civilizaci (Tübitak research fellow). Od roku 2007 je členem výzkumného projektu Tuscia University v Kapadocii. Hlavním zaměřením jejích výzkumů je například jak otázka obrazů v raně křesťanském období a v době ikonoklasmu, tak taktéž středověká malba v Římě a Kapadocii. V současné době vypracovává projekt postgraduálního charakteru v CRSS, jenž je zasvěcen přijímání a kultu obrazů na západě v době raného středověku, konkrétně od raného křesťanství až do karolinského období a zkoumání písemných pramenů v návaznosti na prameny vizuální. V Centru na pozici postdoc výzkumného pracovníka koordinovala projekt věnovaný přijímání a kultu obrazů na západě v době raného středověku, konkrétně od raného křesťanství až do karolinského období, a zkoumání písemných pramenů v návaznosti na prameny vizuální.

chiara.bordino@gmail.com

Chiara Bordino

Luca Capriotti, M.A., Ph.D.


Luca absolvoval své doktorské studium v roce 2021 na univerzitách v Boloni a v Brně. Jeho bakalářská práce byla věnována ikonologii fasády kostela San Rufino v Assisi, především pak dílům Gioaccina da Fiore, jehož teoretické práce ovlivnily volbu ikonografického programu této umbrijské památky a její sochařské dekorace. Během magisterských studií, která dokončil v roce 2017, se věnoval uměleckým vizuálním topoi podél tzv. Via Francigena v Toskánsku (Valdelsa). V témže roce byl následně přijat do doktorského studijního programu, v kterém ve větším měřítku a multidisciplinární perspektivě rozvíjel téma magisterské práce. Zaměřoval se zejména na následující otázky: konstrukce mýtu Francigeny; srovnání mezi křesťanskou a buddhistickou rituální praxí; odhalení uměleckých vizuálních konstant.

luca.capriotti3@unibo.it

Luca Capriotti

Chiara Croci, M.A., Ph.D.


Chiara vystudovala obor dějiny umění a historii na Universitě v Lausanne (2005–2010), kde posléze pracovala taktéž jako asistentka a vyučující (2013–2018). V roce 2016 obhájila svou dizertační práci s tématikou raně křesťanského umění a patronátu v Campanii jak na Univerzitě v Lausanne, tak taktéž v Münsteru. Její práce byla v roce 2017 vydána pod názvem Una “questione campana”. La prima arte monumentale cristiana tra Napoli, Nola e Capua (secc. IV-VI) v nakladatelství Viella. Během jejího doktorandského výzkumu obdržela postgraduální stipendium na Univerzitě v Münsteru (2010–2011) a na Švýcarském institutu v Říme (2012–2013). Její výzkum se věnoval pozdně antickému a raně středověkému umění se zaměřením na rekonstrukci původního vzhledu a historický kontext studovaných uměleckých děl. V Centru raně středověkého umění pracuje od září 2018 jako postgraduální výzkumný vědec na projektu o umělecké produkci v Římě během karolinské a otonské renesance. Mezi roky 2018 a 2019 pracovala v Centru raně středověkých studií jako postgraduální výzkumná pracovnice na projektu o umělecké produkci v Římě během karolinské a otonské renesance.

Chiara.Croci@unil.ch

Chiara Croci

Bc. Martin Drlíček


Martin je studentem třetího ročníku bakalářského studia na Semináři dějin umění. Aktuálně píše bakalářskou práci pod vedením doc. Ivana Folettiho, která se zaměřuje na problematiku tetování křesťanů ve středověké Evropě. Práce je doprovázena i osobními pokusy s dobovými technikami a materiály. Celkově ho ve studiu zajímají otázky lidského těla, jeho podoby a fungování v dané době. Mimo Masarykovu Univerzitu vystudoval umělecké zpracování dřeva a již 4 roky pracuje jako restaurátor nábytku a starožitností. Řemesla jsou jeho koníčkem a dodávají ke studiu praktické znalosti o postupech a technologiích, které ovlivňují konečný výsledek díla. Dívá se tak na předměty nejen z pohledu historika umění, ale i řemeslníka.

475056@mail.muni.cz

Martin Drlíček

Mgr. Michele Foletti

Ilustrator a grafik v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Michele pracuje v Centru raně středověkých studií na pozici komunikátora vědy. Jako kreslíř komiksů se podílí na několika projektech Centra, ovšem v rámci projektu Potenciál migrace. Přínos (nejen) ruských emigrantů meziválečné Evropě, který je podpořen Technologickou Agenturou České republiky, se nyní věnuje také tvorbě krátkých animovaných filmů určených široké veřejnosti. Michele studoval komiksovou kresbu na École Supérieure des Arts Saint-Luc a École de Recherche Graphique v Bruselu, kde úspěšně odpromoval v roce 2012. Poté se jako kreslíř podílel společně s Nicolasem Woutersem na komiksu s názvem Les Égarés de Déjima, který byl vydán pod francouzským nakladatelstvím Sarbacane v roce 2018. Jeho spolupráce s tímto nakladatelem pokračuje i nadále.

243290@mail.muni.cz

Michele Foletti

Bc. Veronika Hermanová


Veronika je študentkou prvého ročníka magisterského štúdia na Seminári dejín umenia Masarykovej univerzity v Brne. V druhom ročníku strávila semester štúdia v Arménsku, na Jerevanskej štátnej akadémii výtvarných umení. Po tejto skúsenosti sa vo svojej bakalárskej práci venovala arménskej katedrále v meste Talin, datovanej do siedmeho storočia. Vo svojej práci poskytla úplne novú interpretáciu nielen fresky v apside katedrály, ale aj stavby samotnej. Veronika sa plánuje venovať problematike arménskeho stredovekého umenia aj naďalej a postupne sa zdokonaľovať v arménčine a ruštine. Od roku 2020 vypomáha Veronika v Centre s rôznymi úlohami. Odnedávna sa podieľa na organizácii a natáčaní Středověku jinax a ďalších populárno-edukačných videí pre širšiu verejnosť.

470697@mail.muni.cz

Veronika Hermanová

Ester Horáková


Ester je studentkou posledního ročníku bakalářského stupně na brněnském Semináři dějin umění. Ve své bakalářské práci o Verdunském oltáři se zaměřuje zejména na otázku jeho ikonografie. V roce 2017 Ester strávila několika měsíční studijní pobyt v Benátkách na univerzitě CA’ Foscari, kde studovala Metodologii dějin umění. Oficiálně pracuje v Centru od letošního roku, ale od začátku svého studia byla centru blízko a účastnila se tak studijních exkurzí doc. Folettiho v Římě, Miláně a taky Arménii, kde měla možnost, stejně jako v Benátkách, umělecká díla studovat zblízka, v rámci několikahodinových debat s ostatními kolegy přímo v jeho kontextu. Aktuálně v Centru raně středověkých studií pomáhá na projektu TAČR: Potenciál migrace. Přínos (nejen) ruských emigrantů meziválečné Evropě a taktéž se podílí na organizaci cyklu veřejných přednášek StředovecJinax. Je vděčná, že může být součástí takto činorodé a dynamické organizace, která je svou činností prospěšná nejen akademikům, ale i široké veřejnosti.

449627@mail.muni.cz

Ester Horáková

Bc. Anastasiia Ivanova, DiS.


Anastassia vystudovala bakalářský obor Chemie konzervování a restaurování na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Během tohoto studia se začala zajímat více i o obor dějin umění a účastnila se mnoha přednášek či odborných exkurzí Semináře dějin umění Masarykovy univerzity. V současnosti dokončuje magisterské studium. V Centru raně středověkých studií spolupracovala na grantovém projektu Dědictví Nikodima P. Kondakova v díle André Grabara a Seminarium Kondakovianum.

439007@mail.muni.cz

Anastasiia Ivanova

prof. Herbert Leon Kessler, PhD

Professor Emeritus na Zanvyl Krieger School of Arts and Sciences
John Hopkins University, Baltimore, USA
Herbert Leon Kessler je od roku 1976 professorem na Zanvyl Krieger School of Arts and Sciences, John Hopkins University, Baltimore (USA), a také členem Medieval Academy of America (1991) a American Academy of Arts and Sciences (1995), jako i dalších významných medievistických a byzantologických organizací (Dumbarton Oaks Alumni Association, Byzantine Studies Conference, International Center for Medieval Art, College Art Association of America). Dráhu kunsthistorika započal Herbert na universitě v Chicagu, kde graduoval roku 1961. Jeho další studia pokračovala na Princetonské univerzitě, kde navštěvoval semináře Erwina Panowského a Kurta Weitzmanna. Ve svém doktorátu, který obdržel v roce 1965, se zabýval iluminovanými rukopisy z devátého století. V letech 1969-1970 studoval na Institute of Advanced Studies v Princetonu, a v letech 1972-1973 pokračoval v postgraduálním studiu v rámci Guggenheimova stipendia, dříve než v roce 1973 stal profesorem a vedoucím katedry dějin umění na univerzitě v Chicagu. V roce 1976 přešel na Univerzitu Johna Hopkinse v Baltimoru, kde doposud zastává pozici profesora a vedoucího katedry dějin umění. V roce 1977 se podílel na organizaci Weitzmannovy expozice “The Age of Spirituality” v Metropolitan Museum of Art v New Yorku. S Weitzmannem poté spolupracoval na dalších dvou významných knihách: The Cotton Genesis (Princeton: Princeton University Press, 1986) a The Frescoes of the Dura Synagogue and Christian Art (Washington D.C.: Dumbarton Oaks, 1990). V roce 1984 se Herbert Kessler stal Charlotte Bloomberg Professor of the Faculty of Arts and Sciences na Univerzitě Johna Hopkinse, tuto funkci vykonával až do roku 1998. V letech 1980-1986 byl jako senior fellow v Dumbarton Oaks. Jako profesor hostoval v Biblioteca Hertziana v Římě (1996-1997), na Harvardské Univerzitě (2000-2001) nebo na Williams College ve státě Massachusetts (2006-2007). V roce 2007 byla na jeho počest organizována mezinárodní konference v Centre d’études médiévales v Auxerre diskutující obrovský přínos Herberta L. Kesslera studiu dějin nejen středověkého umění. Mezi nejvýznamnější Kesslerovy publikace patří The Illustrated Bible from Tours (Princeton 1977); Studies in Pictorial Narrative (London 1994); (s Johannou Zacharias) Rome 1300: On the Path of the Pilgrim (Yale 2000); Spiritual Seeing: Picturing God’s Invisibility in Medieval Art (University of Pennsylvania 2000); Old St.Peter’s and Church Decoration in Medieval Italy (Spoleto 2002); Seeing Medieval Art (Peterborough 2004); Neither God nor Man. Texts, Pictures, and the Anxiety of Medieval Art (Freiburg im Breisgau 2007).

herbkessler@earthlink.net

Herbert Leon Kessler

Mgr. Martin Lešák, Ph.D.

Výzkumný pracovník v Centru raně středověkých studií
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Martin vystudoval dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně, kde v roce 2016 získal magisterský titul. Svou práci věnoval tzv. Věži v Torbě a jejím nástěnným malbám, jež se datují okolo roku 800. Po dokončení magisterského studia strávil několik měsíců jako „predoctoral fellow“ na římské instituci Bibliotheca Hertziana – Max-Planck-Institut für Kunstgeschichte a jako stážista v Peggy Guggenheim Collection v Benátkách. Účastnil se také experimentálního projektu s názvem Stěhovaví historici umění, v jehož průběhu se věnoval studiu dialogu mezi středověkým poutníkem, krajinnou a architekturou. Martin absolvoval doktorské studium v lednu 2022 na Université de Poitiers ve Francii a zároveň na Semináři dějin umění FF MU. Ve své dizertační práci se zabýval vztahem mezi monumentální mozaikovou výzdobou sakrálních staveb karolínského Říma a stacionární liturgií tohoto města (Rome 795-844: Ritual Spaces, Presbytery Mosaics, and Stational Liturgy). Nyní působí jako vědecký pracovník a redaktor v Centru raně středověkých studií v Brně, kde se podílí na několika projektech. Díky projektu MSCA-RISE s názvem Conques in the Global World, v němž studuje krajinu raně středověkého Conques a její ritualizaci, strávil od roku 2021 několik měsíců jako vědecký host v New Yorku (CUNY Graduate Center) a v Římě (Bibliotheca Hertziana – Max-Planck-Institut für Kunstgeschichte). Podílí se také na projektu podpořeném Grantovou agenturou České republiky (GAČR) At the Crossroads of Memories: Art and Representation in 14th-century Venice.

lesakmartin1@gmail.com

Martin Lešák

Mgr. Veronika Pichaničová, Ph.D.


Veronika absolvovala svoje doktorské studium na Semináři dějin umění v roce 2021 se závěrečnou prací zaměřující se na výzkum drahých kamenů, především jejich zobrazování a použití v uměleckých dílech v latinské západní Evropě v 8. a 9. století. Téma její dizertační práce spojuje studium ikonografie Nebeského Jeruzaléma s analýzou využití mozaik a vitráží při výzdobě chrámových prostor, stejně jako výzkum používání drahých kamenů při výrobě karolínských relikviářů a křížů. Část svého studia strávila na zahraničních výzkumných a studijních pobytech v Římě na Univerzite Sapienza. Práce je vedena prof. Ivanem Folettim, MA, Docteur es Lettres z Masarykovy univerzity a Francescou Dell’Acqou, MA, Ph.D. z Univerzity Salerno.

veronika.pichanicova@gmail.com

Veronika Pichaničová

Mgr. Sabina Rosenbergová

Doktorská studentka na Semináři dějin umění
Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
(ve spolupráci se Sapienza Università di Roma)
Sabina je doktorandkou na Semináři dějin umění FF MU v cotutelle Sapienza Università di Roma. Na Masarykově univerzitě studovala dějiny umění a historii. Zároveň pobyla několik pestrých semestrů na římské univerzitě La Sapienza a Université de Poitiers ve Francii a jako stážistka i v Bibliotheca Hertziana (Max-Planck-Institut für Kunstgeschichte) v Římě. Na magisterském studiu se díky projektu Migrating Art Historians stala stěhovavou historičkou umění, což změnilo více než jen její pohled na vědu. Ve svém výzkumu si často klade historiografické otázky a nad předměty přemýšlí v dlouhém časovém horizontu. Ve své dizertační práci se pokusí o přehodnocení umělecké produkce v Římě desátého století. Krom toho je spoluřešitelkou projektu TAČR: Potenciál migrace. Přínos (nejen) ruských emigrantů meziválečné Evropě.

sabina.rosenberg@gmail.com

Sabina Rosenbergová

Katarína Šimová


Katarína je studentkou bakalářského programu na Semináři dějin umění Masarykovy univerzity v Brně. V průběhu dosavadního studia měla možnost se zúčastnit studijních exkurzí do Gruzie, Arménie a nedávno také Říma. Nejen tyto zážitky a přímý kontakt s uměleckými díly v ní ovšem umocnily touhu po dalším bádání. Od začátku roku 2020 byla Katarína součástí Centra raně středověkých studií, kde vypomáhala s doplňováním elektronické databáze DILPS a pomáhala také s přípravou čtvrtého dílu Zápisků z cest, který bude věnován památkám jižního Kavkazu.

488394@mail.muni.cz

Katarína Šimová

Bc. Petr M. Vronský


Petr studoval informatiku, dějiny umění a estetiku na Masarykově univerzitě. Svůj bakalářský titul získal v roce 2014 v oboru dějiny umění a estetika se závěrečnou prací zaměřující se na osobu Joela-Petera Witkina a jeho užívání mrtvých těl ve fotografii. Hned od vzniku Centra raně středověkých studií s ním začal spolupracoval jako grafik, a to především v rámci projektu StředověC JinaX. Od roku 2017 zde pracoval v rámci zaměstnaneckého poměru jako grafik a DTP specialista. Mezi jeho agendu patřila sazba knih, design plakátů a dalších grafických materiálů, správa webových stránek a úprava fotografií. V rámci své profese ho zajímá především médium knihy, jeho možnosti a historie. Stranou rozhodně nestojí ani typografie a písmo, do jejichž tajů se snaží hlouběji proniknout. Kromě pracovních povinností se také zajímá o historiografii, teorii a historii fotografie a ikonomalby; láká jej rovněž filozofie umění.

petr.vronsky@gmail.com

Petr Vronský
stážisté

Lucía Rodríguez Navarro


Lucía Rodríguez Navarro

jaro 2024

Sara Salvadori, M.A.


Sara získala bakalářský a magisterský titul v oboru komunikace a výuky umění na Accademia di belle arti di Brera (Akademii krásných umění Brera) v Miláně. Již od konce třetího ročníku se rozvinul její zájem o středověké umění, který se nadále kultivoval během druhého stupně studií, když obě diplomové práce věnovala langobardským nástěnným malbám. V důsledku toho začala spolupracovat s profesorem Martinem Corgnati, předsedou sekce pro středověkého umění na Akademii v Breře. Její magisterská práce získala ocenění „Enzio Volli“, kterou založila Akademie v Breře ve spolupráci s Paolem a Ugem Volli. Nyní se za podpory Enzio Volli věnuje svému výzkumu a je stážistkou v CRSS, kde se věnuje redakci Convivia a jiným projektům Centra.

sara.salvadori96@gmail.com

Sara Salvadori

podzim 2021

Beatrice Sacco


Beatrice momentálně dokončuje svoji magisterskou práci v oboru archeologie a dějin umění na Katolické univerzitě v Miláně, kde získala i bakalářský titul v oboru kulturního dědictví. V bakalářské diplomové práce se zabývala stavební historií milánského kostela zničeného na konci 18. století, který studovala na základě původních projektů a kreseb architekta. Nyní pracuje na své magisterské práci, v níž se zaměřuje na fresky z 11. století v rakouském opatství Lambach. Během svého pobytu v rámci programu Erasmus+, který proběhl na jaře 2021, se setkala s profesorem Ivanem Folettim, který je nyní vedoucím její magisterské práce. Souběžně v rámci své stáže pomáhá v Centru raně středověkých studií s editováním časopisu Convivium a dalšími aktivitami Centra.

beatrice.sacco01@icatt.it

Beatrice Sacco

podzim 2021

Cynthia Bailón Abad


Cynthia momentálně dokončuje svojí magisterskou práci pod vedením prof. Francescy Dell’Acqua v oboru “Art History and Criticism” na University of Salerno. Zde také ukončila své bakalářské studium v oboru Kulturní dědictví prací věnovanou dřevěným procesním sochám od španělského sochaře 18. století Francisca Salzilla. Zajímá se také o genderová studia, v rámci kterých se zabývá obrazem Evy a její ikonografií ve středověku. Od léta 2020 také spolupracuje na obrazové databázi „The Medieval Kingdom of Sicily” připravované Duke University v Severní Karolíně a Federico II University v Neapoli. V rámci své Erasmus+ stáže v Centru raně středověkých studií v Brně bude sbírat podklady ke své diplomové práci a podílet se na edičních aktivitách Centra a komunikaci vědy, obzvláště na databázích vizuálního a textového materiálu.
Cynthia Bailón Abad

jaro 2021

Francesca Carota


Francesca absolvovala bakalářské studium na University of Salerno, které ukončila prací o malbách v Katedrále v Pozzuoli ze 17. století. Ve své magisterské práci v rámci studia oboru „History and Art Criticism“ se, pod vedením prof. Francescy Dell’Acqua a prof. Folettiho, zabývá ikonografií sarkofágu nalezeného v Saragozze datovaného do počátku čtvrtého století. Francesca se zajímá zejména o využití databází pro zachování kulturního dědictví. Nedávno ukončila stáž na Duke University v Severní Karolíně a Federico II University v Neapoli, kde katalogizovala středověké obrazy pro databázi s názvem „The Medieval Kingdom of Sicily”. V rámci své Erasmus+ stáže v Centru raně středověkých studií v Brně bude sbírat podklady ke své diplomové práci a podílet se na edičních aktivitách Centra a komunikaci vědy, obzvláště na databázích vizuálního a textového materiálu.
Francesca Carota

jaro 2021

Francesco Cozzolino


Francesco momentálně studuje magisterský program oboru oboru „History and Art Criticism“ na University of Salerno, kde také dokončil bakalářský stupeň program prací o zrození a evoluci umělce od středověku po renesanci na základě díla “Born under Saturn” od Rudolfa a Margot Wittkowers. Ve své diplomové práci se zabývá politickým využitím kulturního dědictví s důrazem na rekonverzi Hagia Sofia a její historií očima demonstrace síly a moci. Zajímá se také o performativní aspekty středověkého umění a lidským vnímáním zvuku v prostorové a sluchové architektuře. V rámci své Erasmus+ stáže v Centru raně středověkých studií v Brně bude sbírat podklady ke své diplomové práci a podílet se na edičních aktivitách Centra a komunikaci vědy.
Francesco Cozzolino

jaro 2021

Cassandre Lejosne, M.A.


Cassandre nedávno získala magisterský diplom v oboru dějin umění na švýcarské univerzitě v Lausanne. Zde také v lednu 2019 obdržela bakalářský titul, a to v oborech dějiny umění a anglická literatura. Zájem o studium středověku i zájem o daleké oblasti ji dovedl ke studiu Jižního Kavkazu, především Arménie. V magisterské práci, kterou pod vedením Nicolase Bocka a Ivana Folettiho obhájila v srpnu 2020, se Cassandre věnovala archeologickému komplexu Aruč a tamějšímu kostelu ze sedmého století a otevřela též otázku utváření arménské kulturní identity. Od roku 2019 se Cassandre účastní každodenního života Centra a zaměřuje se především na komunikaci s veřejností. V současné době působí v Centru jako stážistka, pracuje v redakci časopisu Convivium a podílí se na vytváření obrazové databáze uměleckých děl Dilps.

Cassandre.Lejosne@unil.ch

Cassandre Lejosne

podzim 2020

Eleonora Macchiarelli


Eleonora je studentkou bakalářského studia na Ústavu kulturního dědictví a vizuálních umění na Salernské univerzitě, kde studuje řecký jazyk a literaturu a v rámci této disciplíny připravuje svou bakalářskou práci. Objevuje obor dějin umění a obzvláště ji zaujalo umění Byzantské říše. Na studijní stáži na Masarykově univerzitě stráví šest měsíců. Pracuje v Centru raně středověkých studií, podílí se na přípravě časopisu Convivium a na dalších aktivitách Centra.
Eleonora Macchiarelli

jaro 2019

Marianna Melchiorre


Marianna je magisterskou studentkou Dějin umění a umělecké kritiky na univerzitě v Salernu, kde získala bakalářský titul v oboru Věda o kulturním dědictví. V závěrečné práci se věnovala Andreovi Sabatinimu a Raffaellu Santimu. V současné době se však zaměřuje na současné umění, ve své magisterské diplomové práci studuje umění doby Hitlerova totalitarismu, zejména dílo německého umělce Hanse Hofmanna. V roce 2017 absolvovala odbornou stáž v Museo Diocesiano San Matteo v Salernu. V Brně Marianna působí jako stážistka v Centru raně středověkých studií, pracuje pro časopis Convivium a účastní se různorodých aktivit Centra.
Marianna Melchiorre

jaro 2019

studenti asistenti

Bc. Jana Černocká


Jana je studentkou druhého ročníku magisterského studia na Semináři dějin umění Masarykovy univerzity v Brně. Během bakalářského studia strávila semestr ve francouzském Poitiers, kde se zaměřovala především na přednášky o středověkém umění a rozšířila si znalost jazyka. Ve své bakalářské práci psané pod vedením prof. Ivana Folettiho se věnovala výzdobě nartexu kláštera sv. Máří Magdaleny ve Vézelay. Francouzskému sochařství 12. století zůstává věrná i v diplomové práci, na které v současné době pracuje a která bude zaměřena na klášter sv. Petra v Moissacu. V Centru raně středověkých studií pomáhá především s korekturami a editorskými úpravami textů, ale i s různými jinými úkoly, které se naskytnou.

463121@mail.muni.cz

Jana Černocká

Bc. Paulína Horváthová


Paulína je študentkou magisterského programu Visual Cultures and Art History na Masarykovej univerzite, kde rovnako absolvovala svoje bakalárske štúdium v odbore Dejiny umenia. Vo svojej bakalárskej práci sa zamerala na tému vzniku Normanskej stredovekej architektúry v 19. storočí, ktorá bola predstavená skrz prípadovú štúdiu kaplnky San Cataldo v Palerme. V CRSS momentálne asistuje na projekte Slavophile Art. The Reception of Medieval Art in Monuments for a New Slavic Identity. Mimo to sa podieľa na propagácii a koordinácii sociálnych sietí CRSS a novovznikajúceho časopisu pod projektom Připraveni na budoucnost: porozumění dlouhodobé odolnosti lidské kultury.

513179@mail.muni.cz

Paulína Horváthová

Bc. Kateřina Jůzlová


Kateřina je v současné době studentkou prvního ročníku magisterského studia na Semináři dějin umění Masarykovy Univerzity v Brně. V rámci svého bakalářského studia absolvovala jeden semestr na Universitě v italské Padově, kde se pod vedením prof. Ivana Folettiho věnovala psaní bakalářské práce o monumentálních bronzových dveřích veronské baziliky svatého Zena. V Centru vypomáhala při svém bakalářském studiu s různými úlohami. Od jarního semestru 2024 se bude jako studentka asistentka věnovat, pod vedením Serainy Reinz, Dr. phil., zejména projektu Recepce středověkého umění jako základ nové slovanské identity.

katerina.juzlova@mail.muni.cz

Kateřina Jůzlová

Bc. Margarita Khakhanova


Margarita je studentkou třetího ročníku bakalářského studia na Semináři dějin umění a zároveň na Ústavu muzeologie v Brně. O dějiny umění se zajímá už dlouho, ale teprve teď se začala více nořit do světa středověkého umění, proto si velmi váží možností, které Centrum raně středověkých studií poskytuje. V současné době píše muzeologickou bakalářskou práci věnovanou nevidomým lidem v muzeích umění a svou závěrečnou práci z dějin umění o gruzínském chrámě Ateni Sioni. V Centru pomáhá s překladem ruského jazyka a s propagací na sociálních sítích.

499807@mail.muni.cz

Margarita Khakhanova

Michaela Kovářová


Michaela je studentkou třetího ročníku bakalářského studia na Semináři dějin umění Masarykovy univerzity v Brně. Ve druhém ročníku studovala semestr na Yerevan State University v Arménii, kde si prohloubila své znalosti o arménské středověké kultuře, umění, historii a minulé i současné politické situaci na Kavkaze. Díky této příležitosti měla možnost být v přímém kontaktu s mnoha arménskými památkami. Ve své bakalářské práci se věnuje bazilice ve vesnici Odzun na severu Arménie a jejím dekoracím, které poukazují na mezikulturní výměnu s tehdejšími okolními zeměmi. V Centru raně středověkých studií pomáhá zejména s tvorbou měsíčníku a správou jeho webu.

523928@mail.muni.cz

Michaela Kovářová

Bc. Daria Kruchenko


Daria pochází ze Pskova, jednoho z nejstarších měst Ruska, proto ji zájem o studium středověkého umění provází téměř od nepaměti. Svou bakalářskou práci o středoitalském chrámu s nejasným datováním pod názvem Tempietto del Clitunno a jeho funkce, obhájila v roce 2023. V současné době je studentkou magisterského programu Visual Cultures and Art History na Masarykově univerzitě. V Centru raně středověkých studií Daria spolupracuje jako student-asistent na projektu Sny o Byzanci ve Francii 19. století: Novobyzantská architektura, orientalismus a rasové a národní mýty dějin umění (1848–1900) pod vedením Adriena Palladina. Rovněž pomáhá s postprodukci různých video projektů CRSS.

512804@mail.muni.cz

Daria Kruchenko

Janette Rendeková


Janette je študentkou tretieho ročníka bakalárskeho štúdia na Seminári dejín umenia Masarykovej univerzity v Brne. V súčasnosti pracuje na svojej bakalárskej práci pod vedením profesora Ivana Folettiho. Keďže sa zaujíma najmä o úžitkové umenie, jej výskum sa zameriava na objekty používané v súkromnej sfére, zobrazujúce príbeh proroka Jonáša a ich jedinečnú úlohu v živote raných kresťanov. V Centre vypomáha s rozličnými úlohami, najmä so živým vysielaním prednášok Stredovec Jinax a pomocou pri organizácii rôznych akcií.

526389@mail.muni.cz

Janette Rendeková

Zuzana Urbanová


Zuzana je studentkou prvního ročníku magisterského studijního programu Visual Cultures and Art History na Masarykově univerzitě. V rámci bakalářské práce se pod vedením Ivana Folettiho věnovala studiu langobardského umění, konkrétně stavbě zvané Tempietto Longobardo stojící v severoitalském městě Cividale del Friuli. Pro účely této práce absolvovala dvouměsíční stáž v Národním archeologickém muzeu v tomto městě, která ji umožnila přímý kontakt se studovanou památkou. Poslední rok bakalářského studia pak strávila na univerzitě Ca’ Foscari v Benátkách, kde se věnovala prohloubení znalostí o středověkém umění a intenzivně pracovala na svojí bakalářské práci. V rámci magisterského studia se chystá od langobardského umění posunout k arménskému a pro tyto účely se vypraví na stáž do Jerevanu. V Centru raně středověkých studií Zuzana pomáhá od podzimu roku 2021, především s editorskými úpravami textů a organizací exkurzí.

zuzana.urbanova@mail.muni.cz

Zuzana Urbanová
Přihlaste se k odběru novinek.
PŘIHLÁSIT

Copyright 2018–2023 Centrum raně středověkých studií. Všechna práva vyhrazena.