Proč se odvolávat na umělecký jazyk dávno ztracené Konstantinopolské říše? Odpovědi na tuto otázku jsou stejně rozmanité jako národy a kontexty, které si byzantský styl znovu představily. Tato konference se snaží kriticky prozkoumat koncept neobyzantského umění a architektury v rozsáhlém geografickém a chronologickém rámci, který zahrnuje Evropu, severní Afriku a západní Asii. V návaznosti na vzkvétající diskurz o medievalismu devatenáctého a dvacátého století se snaží rekonceptualizovat mnohostrannou povahu novobyzantského stylu. Zkoumáním oživení byzantské estetiky ve druhé polovině devatenáctého století konference zkoumá, jak toto oživení artikulovalo kontrastní estetická paradigmata formovaná geografií, chronologií a ideologií. Dále si klade za cíl osvětlit dynamickou souhru mezi uměleckohistorickou teorií, uměleckou a architektonickou praxí a vzorci mecenášství a užívání, které daly život tomuto sugestivnímu stylu.

Tato akce je zahajovací konferencí projektu “Dreaming Byzantium in Nineteenth-Century France: Neo-Byzantine Architecture, Orientalism, and the Racial and National Myths of Art History (1848–1900)”, Czech Science Foundation, GA24-10991S.