KULTURNÍ GENOCIDA, PAMĚŤ A KRÁSA: UMĚNÍ STŘEDOVĚKÉ ARMÉNIE
10. května 2018
Událost, která se konala v podvečer 10. května v univerzitním kině Scala, se nesla v duchu společného rozjímání nad krásami kavkazského regionu. Studenti Centra raně středověkých studií se snažili příchozím předat své poznatky nabyté na cestách po Kavkazu, kam poprvé zavítali již v roce 2016. Konkrétně se diváci mohli blíže podívat na Arménii – zemi s bohatou kulturní historií.
Po promítání krátkého filmu, a přednesení básně, následovala přednáška Ivana Folettiho. Program doplňovala též výstava fotografií, a příchozí tak mohli na Arménské kulturní dědictví pohlédnout různými způsoby.
JAKO POZOROVATELÉ
Diváky přivítalo již tematické uspořádání foyer kina. Místnost byla vyzdobena fotografiemi umístěnými na stojanech i na stěnách. Snímky ukazovaly nejen samotné kunsthistoriky na cestách, ale také detailně zachycené prvky staveb a krajinu navštívených oblastí. Návštěvníci přecházeli od fotografie k fotografii a napjatě očekávali začátek programu.
JAKO DIVÁCI
Hlediště Scaly se pomalu plnilo a bylo jisté, že sál nezůstane prázdný. Na to následně upozornil i doc. Ondřej Jakubec, který se zhostil úvodního slova večera. Světla v hledišti zhasla a započalo promítání krátkého dokumentárního filmu. Snímek představil základní architektonické prvky, které v Arménii nalézáme. Díky pomalému až meditativnímu rytmu filmu měli diváci čas prohlédnout si jednotlivá díla a uvědomit si jejich neskutečnou rozmanitost. Film se také zaměřil na Arménii jako „křižovatku mnoha kultur“ a poukázal na to, jak střídání těchto kultur – od perské přes byzantskou až po osmanskou – přispělo ke vzniku výjimečné a svébytné Arménské architektury.
JAKO POSLUCHAČI
Po vizuálním zážitku byli diváci vystaveni dalšímu neméně působivému podnětu. Jednalo se o přednes básně Staletý Achtamar současného arménského básníka Ikny Sariaslana. Do češtiny ji pro tuto příležitost volně přebásnil Jan Hanuš. Slova básně umožnila posluchačům přistoupit k Arménským památkám způsobem, který nebyl analytický ani informativní, ale který probouzel emoce. Posluchači tak v básni mohli zakusit, jak důležitá může kulturní památka být (nejen) pro Arménský národ a mohli se zamyslet nad vnímáním krásy v něčem tak prostém, jako je „kámen“.
JAKO OBJEVITELÉ
Poslední částí večera byla přednáška Ivana Folettiho. Jedna z divaček již v prvních minutách přednášky upozorňovala svou kolegyni, že se zajisté bude jednat o vyčerpávající přísun informací. Návštěvnice měla dozajista pravdu. Posluchači vyslechli mnohé – o
d zamyšlení nad uměleckou hodnotou památek až po otázku kulturní genocidy. Výrazným momentem přednášky se také staly věty, které upozorňovaly na úmyslnou destrukci památek středověkého arménského města Ani a jeho okolí, které dnes leží na území Turecka.
Diváci měli možnost po ukončení programu setrvat ve foyer kina, setkat se se studenty a nad sklenkou vína si popovídat. Doufáme, že pokud návštěvníci dorazili s povrchními znalostmi o Arménii, odcházeli s mnoha novými poznatky. Avšak věříme také, že hosté opouštěli Scalu též s mnoha novými otázkami a se zájmem poznat blíže nejen Arménii, ale celý region Kavkazu.
Gajane Achverdjan
