Vážení kolegové a přátelé,

dovolujeme si Vás pozvat na další přednášku z cyklu StředověC JinaX s názvem
Medieval Pastiches in Central European Modernism. The Cases of Alfons Mucha and Ivan Meštrović, kterou povede Seraina Renz.

Přednáška se bude konat 23. května 2024 v 19 hodin v Knihovně Hanse Beltinga. Videozáznam přednášky bude následně dostupný i na Youtube profilu Centra (zde).

Abstrakt:

Přednáška představuje dvě případové studie, které jsou východiskem pro zkoumání recepce, přivlastnění a využití středověkých uměleckých forem v modernismu počátku 20. století ve střední Evropě. Důraz bude kladen zejména na srovnání Československa a Jugoslávie. Oba tyto státy vznikly po rozpadu habsburské a osmanské říše během první světové války a pojí je mnoho společných rysů: žije v nich řada národů s různými jazyky, dialekty, náboženstvími. Většina obyvatelstva je slovanská, ale menšiny jsou početné a mnohonásobné. Přesto však mělo být společným kulturním jmenovatelem právě slovanství. Přednáška ilustruje, jak umělci z obou zemí napomohli vynálezu takovéto slovanské kultury. V tomto úsilí byli významnými osobnostmi Alfons Mucha a Ivan Meštrović, oba velmi známí a etablovaní. Jejich důležitost byla ještě umocněná angažovaností pro národní věc. Zajímavé je, že se Meštrović i Mucha ve svých dílech odvolávali na svatého Cyrila a Metoděje, dva bratry a mnichy z Řecka, kteří v 9. století sehráli důležitou roli při christianizaci slovanského světa. Jak si ukážeme, odkazy na tyto dva světce jsou ve velké části východní Evropy oblíbené dodnes. V přednášce se však především zaměříme na počátek 20. století a pokusíme se odpovědět na následující otázky: Jakým způsobem oba umělci pracovali se středověkými uměleckými formami? Jak je spojili se soudobým uměleckým jazykem a jak skrze to vytvořili svébytný modernistický styl? Budeme také zkoumat, nakolik bylo toto slovanské umění nadnárodní či transkulturní, protože usilovalo o estetickou či možná přímo „ideologickou“ syntézu románského a byzantského umění.