Na podzim roku 2012 jsme se vydali opět na jih, tentokrát však o něco východněji – na
cestu napříč Srbskem, Kosovem
a Makedonií. Tyto země byly v minulosti součástí Byzantské říše a i po jejím
rozpadu tam pokračoval zajímavý
umělecký vývoj. Byzantskému umění na Balkáně byl tento semestr věnován celý seminář, který jsme se
tedy rozhodli absolvovat přímo
v terénu prostřednictvím 5denního autovýletu. Po nočním přesunu do Srbska jsme vyzvedli
v Bělehradě vedoucího výpravy
Ivana Folettiho a vyrazili směrem na jih. Naší první zastávkou byl klášter v městě Žića,
kde se nachází jeden
z kostelů postavených dynastií Nemjaničů, kteří vládli na tomto území
v 12. – 14. století. Umělecké
památky vzniklé v tomto období nás provázely celou cestu.
Další plánovanou zastávkou byl klášter v Studenici. Tento klášterní komplex představuje
důležité místo, kde se formovala kultura
této oblasti a to nejen umělecká, ale i politická. Klášter totiž uchovává ostatky
sv. Simeona, zakladatele dynastie
Nemjaničů. V Studenici jsme se ten večer rozhodli přenocovat, protože se rychle setmělo
a už bychom neviděli nádherné fresky,
kvůli kterým jsme tam přišli. Zůstali jsme na večerní mši, po ní se nás ujal mnich Dragan, ubytoval
nás a pozval na velmi
příjemnou večeři v jeho společnosti. Na přivítanou jsme nejdřív každý dostali půldeci domácí
slivovice a k večeři
klášterní červené víno. Druhý den jsme si prohlédli kostel zvenku i zevnitř
a serpentinovou cestou zalitou podzimním sluncem
jsme dorazili do Sopoćani, kde jsme nemohli odtrhnout oči od překrásných fresek zdobících celý
kostel. Další den jsme viděli Gračanicu
a komplex v Peći a na večer stihli dojet do městečka Prizren na jihu Kosova, kde jsme
na druhý den ráno začali prohlídkou
zdejšího kostela a pokračovali k poslední zastávce, tentokrát už v Makedonii –
Nerezi. Na zpáteční cestě jsme poslední
noc strávili opět v Studenici, kam nás na znak přátelství pozval mnich Dragan. Na naší studijní
cestě jsme tak viděli pozoruhodné
umělecké památky balkánského umění, které formovala především Byzanc, ale i jiné, hlavně
západní vlivy.
Ivana Molnárová
